You are here: Home Members redaktor's Home Na věrohodné změny v ČSSD je už asi pozdě

Na věrohodné změny v ČSSD je už asi pozdě

Česká strana sociálně demokratická bude pořádat na začátku dubna volební sjezd--tentokrát kvůli epidemii nemoci covid-19 on-line formou. O každém sjezdu jakékoliv strany se zpravidla tvrdí, že je přelomový, nebo alespoň zásadní, ale nadcházející sjezd ČSSD přelomový skutečně je. Může totiž rozhodnout o tom, zda naše nejstarší politická strana neskončí mimo parlamentní politiku.

Sociální demokracie se od roku 2013, kdy vyhrála volby a sestavovala vládu, propadá ve stranických preferencích i volebních výsledcích. Jako hlavní důvod se obvykle uvádí její spolupráce s hnutím ANO, jehož předseda Andrej Babiš byl schopný odlákat s pomocí populistické levicové politiky sociální demokracii značnou část voličů. Zatímco v roce 2013 podpořilo ČSSD téměř 21 procent voličů, ve volbách v roce 2017 to bylo už jen něco přes sedm procent.

Pro obrovský propad, který podle posledních průzkumů dál pokračuje do té míry, že ČSSD by se nemusela v říjnových s volbách dostat ani do Sněmovny, existují ale i jiné důvody než přitažlivost Babišovy politiky pro levicové, zejména starší voliče. Tím hlavním je skutečnost, že sociální demokracie už léta neví, kým je.

Jednu část strany tvoří sociálně konzervativní, nacionalisticky orientovaní členové a funkcionáři, tu druhou, menší, ti, kdo by chtěli stranu alespoň částečně reformovat tak, aby připomínala strany demokratické levice v západní Evropě. Straničtí konzervativci ale zatím zablokovali veškeré pokusy o změny, kdykoliv se o nich začalo debatovat. I politici, kteří se o reformy pokusili, jako byl bývalý předseda Bohuslav Sobotka, se nakonec museli přizpůsobit převažujícímu mínění stranické základny, že ČSSD má být cosi jako obdoba odborové organizace pro sociálně slabší občany, která navíc vychází vstříc i jejich obavám z novot a migrace.

Výsledkem byla postupná přeměna ve stranu, která ztratila kontakt s mladší generací i velkými městy. A která, když začal Babiš lákat postarší voliče na sociální jistoty a vládu pevné ruky, zjistila, že s autoritativním oligarchou nedokáže soupeřit.

Ačkoliv bylo zřejmé, že právě Babiš je hlavní  příčinou slábnutí ČSSD, Jan Hamáček po svém zvolení předsedou strany v roce 2018 nasměroval ČSSD ke koaliční spolupráci s Babišovým hnutím ANO, kterou – především kvůli Babišově trestnímu stíhání a střetů zájmů -- všechny ostatní strany odmítaly. Jeho argument zněl, že strana bude moci ve vládě prosazovat svůj program, a přesvědčit tak voliče, aby se k ní vrátili.

Nestalo se, a pokud ČSSD nezmění kurz, hrozí ji odchod z parlamentní politiky. Ministr zahraničí a místopředseda strany Tomáš Petříček se i proto rozhodl v únoru kandidovat na předsedu s tím, že strana musí změnit styl. Prozápadní, liberální Petříček je ovšem trnem v oku nejen stranickým konzervativcům, ale i advokátům co nejtěsnější spolupráce s prezidentem Milošem Zemanem.

Hamáček na Petříčkovu výzvu reagoval vlastní kandidaturou. Coby politik spojený s dosavadní politikou jen těžko ale může nabídnout obrat, takže ho ani nenabízí. Nominační sjezdy zatím proběhly jen v několika krajích a  šance obou politiků se zdají být vyrovnané.

Pokud zvítězí Hamáček, bude nejspíš strana pokračovat ve svém mizení z české politiky. Ale i kdyby zvítězil Petříček, nemá bohužel záchranu jistou. Petříček by sice asi dokázal oslovit mladší levicové voliče, jenže je otázkou, jak by reagovali ti dosavadní. A je také otázkou, zda by měl dostatečně silnou podporu ve vedení strany, i kdyby se mu do něj podařilo přivést několik mladších dynamických politiků, jako je hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který Petříčka podporuje.

Jinými slovy: ČSSD nechala věci zajít příliš daleko. Příliš dlouho doufala, že levicoví voliči se k ní začnou vracet od hnutí ANO, přičemž se nedokázala otevřít mladším voličům z velkých měst. A pro voliče, kteří nikdy nepodporovali spolupráci s Babišem, se pro změnu stala naprosto nevěrohodnou tím, že trestně stíhanému premiérovi kryla záda. Případné vítězství Petříčka by možná mohlo ještě obraz strany trochu vylepšit, ale je otázkou, zda už není pozdě.

ČRo Plus, 25.3. 2021