Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Nástrahy vnitrostranického referenda

Nástrahy vnitrostranického referenda

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka zvítězil nad svými vnitrostranickými oponenty, když se mu podařilo prosadit nejprve v předsednictvu strany a pak i na jejím výkonném výboru návrh, aby členové strany hlasovali ve vnitrostranickém referendu o tom, zda o kandidátkách strany pro všechny typy voleb mají v budoucnosti rozhodovat přímo všichni členové strany v příslušném volebním obvodu.

V referendu se též rozhodne, zda mají přinejmenším 40 procent všech kandidátů do zastupitelstev kraje a Sněmovny tvořit ženy, a zda má ČSSD předložit návrh zákona, který by omezil kumulaci placených veřejných funkcí.

Pro Sobotku a jeho podporovatele ve vedení strany je důležitý zejména úspěch návrhu, aby kandidátky ČSSD utvářeli přímo členové strany v daném volebním obvodu, protože doufají, že se tak zamezí manipulaci s kandidátkami v rukou nejrůznějších místních i krajských bratrstev. Současné sobotkovské vedení evidentně věří, že členové vyberou volební kandidáty především podle jejich kvality, nikoliv podle toho, kdo koho zná a co komu slíbil.

Na první pohled takový postup vypadá demokraticky. Navíc, pokud by nemohly kandidátky tvořit různé zákulisní kliky, často s pomocí neprůhledných čachrů, mohlo by to teoreticky posílit současné vedení strany.

Potíž je v tom, že členská základna ČSSD je relativně malá. Pokud celkový počet členů ČSSD vydělíme počty obvodů pro jednotlivé volby, dojdeme k malým číslům.

V jednotlivých krajích se kupříkladu počet členů pohybuje mezi tisícem a třemi tisíci. Ve volbách do Senátu, kde je 81 obvodů, se počet členů ČSSD v každém z nich pohybuje v pouhých stovkách.

Manipulovat s tak malými počty členů nemusí být pro různé stranické kmotry, navázané na politiky, kteří nechtějí ztratit vliv, příliš složité. Je také otázkou, jak budou členové reagovat, až se je před každými volbami a vnitrostranickými referendy budou snažit různí političtí podnikavci „lámat,“ občas možná s pomocí korupčních nabídek.

ČSSD se inspirovala vnitrostranickými referendy v Německu. Jenže tam má sociální demokracie půl miliónu členů, takže případná manipulace s jejich názory a hlasy je složitější.

Německý nebo rakouský případ, kde má sociální demokracie také několik set tisíc členů, navíc ukazují, že když má strana velkou členskou základnu, je v podstatě jedno, zda se konají vnitrostranická referenda. Nejrůznější praktiky známé u nás, jako je tzv. velrybářství, tak jako tak nemají velkou šanci na úspěch.

Druhým problémem, na který sobotkovské vedení může narazit, je kvalita členské základny ČSSD. Pokud totiž Sobotka a spol. chtějí s pomocí referend stranu modernizovat, zřejmé předpokládají, že členská základna je modernizačním změnám nakloněna.

To je ovšem v případě členské základny ČSSD, sestávající především ze starších lidí v menších městech, velká otázka. Pokud současné vedení doufá, že účast členské základny na sestavování kandidátek vynese na volitelná místa spíše lidi typu Jiřího Dienstbiera než Michala Haška, nebo Lubomíra Zaorálka spíše než Vítězslava Jandáka, možná se dost mýlí.

Viděli jsme to názorně v prezidentské volbě, kde byl oficiálním kandidátem strany Dienstbier, ale většina členů strany podpořila nakonec Miloše Zemana.

Zajímavé také bude sledovat, jak chce vedení ČSSD bránit nejrůznějším formám manipulace s vyplněnými anketními lístky. Mnozí z nás si ještě pamatují, jakými znepokojivými spekulacemi bylo na konci roku 2002 obestřeno vnitrostranické referendum, na jehož základě členové strany rozhodli, že kandidátem strany na prezidenta má být Miloš Zeman.

 Pokud by byla takovými spekulacemi obestřena i plánovaná hlasování, může to nakonec obrazu strany pradoxně uškodit víc, než když se rozhodnutí dělala v zákulisí nebo na základě dohod různých stranických klik.

Novinky, 17.6.2014