Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Nedůvěryhodný Langer

Nedůvěryhodný Langer

Ministr vnitra Ivan Langer nedávno na tiskové konferenci prohlásil, že kvůli vyšetřování úniku zprávy policejního důstojníka Jana Kubiceho může být odposloucháváno zhruba 20 ústavních činitelů a žurnalistů. Na otázku, jak tyto informace získal, odpověděl, že se je dozvěděl z novinářských zdrojů. Ještě podrobněji pak vysvětlil, že mu informace o odposlouchávání poslali novináři v textové zprávě před přes mobil. Odposlouchávány prý mohou být prostory Poslanecké sněmovny, ministerstva vnitra i redakce Českého rozhlasu.

Předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek vzápětí řekl, že podezírá minulou vládu Jiřího Paroubka z toho, že mohla využívat odposlechy k "fízlování" politických protivníků nebo nepohodlných novinářů. Paroubek označil Langera za lháře a ČSSD vyvolala ke kauze mimořádné zasedání Poslanecké sněmovny.

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká nechala kauzu odposlechů prověřit—na české poměry bleskurychle. Jen několik dnů po Langerově „senzačním“ prohlášení suše veřejnosti sdělila toto: „Není odposlouchávána sněmovna, není odposloucháváno ministerstvo vnitra, není odposloucháván Český rozhlas a stejně tak není odposloucháváno dvacet poslanců či novinářů za účelem toho, aby došlo k nějaké diskreditaci nebo k získání nějakých informací." Potvrdila, že se v souvislosti s únikem Kubiceho zprávy jsou prováděny příslušné úkony, ale všechny tyto úkony—včetně případných odposlechů--jsou zákonné, jsou prováděny podle trestního řádu.

Česká "Watergate", jak o kauze hned začala referovat některá média, se nekoná. Bublina splaskla. Co si o tom všem ale  myslet? Nechal se ministr Langer, když své „senzační“ informace zveřejnil, skutečně jen unést emocemi, jak tvrdí, nebo bylo jeho jednání politickým kalkulem před nadcházejícími senátními a komunálními volbami? Langer je sám jedním z hlavních podezřelých právě v úniku Kubiceho zprávy. Nedá se tedy vyloučit, že se snažil vyšetřování této kauzy zdiskreditovat poukazem na údajně nezákonné odposlechy, které ODS vzápětí označila za politicky motivované fízlování zorganizované ČSSD.

Nakonec se ovšem zdiskreditoval především Langer. A to do té míry, že se zcela logicky nabízí otázka, do jaké míry lze minstrovi vnitra nyní věřit, že nezneužívá i informace o možném teroristickém útoku v Praze ke zinscenování masivního policejního představení, jehož hlavním úkolem je odvést pozornost od svých předchozích selhání.

Je smutné, že si v rádoby civilizované zemi musíme podobné otázky vůbec klást. Normální by bylo přijmout informace vlády o teroristickém nebezpečí bez zbytečných otázek. Vždyť jde o bezpečnost naší i našich spojenců. Jenže novému českému ministru vnitra nelze věřit ani nos mezi očima.

Jak má průměrný občan rozeznat, kdy si Langer jen něco vymýšlí, kdy manipuluje s informacemi, a kdy skutečně mluví pravdu? Jsou policisté v ulicích Prahy kvůli naši bezpečnosti nebo kvůli Langerovým politickým hrátkám? Na tuto otázku teď už nikdo nedokáže odpovědět. Nezbývá něž poněkud odevzdaně věřit, že ministr vnitra a premiér, kteří zacházejí s informacemi tak, jak nám předvedli v otázce údajného „fízlování“ politiků a novinářů, tentokrát snad vědí, co dělají.