You are here: Home Members redaktor's Home Nejsilnější prezidentští kandidáti vládní koalice i opozice jsou jejich Achillovou patou

Nejsilnější prezidentští kandidáti vládní koalice i opozice jsou jejich Achillovou patou

Jak vládní koalice tak nejsilnější opoziční hnutí ANO mohou do prezidentského klání poslat silné kandidáty—svoje předsedy. V hnutí ANO se o expremiérovi Andreji Babišovi už delší dobu  otevřeně mluví.

Někteří politici vládní koalice se v poslední době pro změnu nechali slyšet, že výborným kandidátem, s nemalou šancí na výhru, by byl premiér Petr Fiala. 

Ten si zejména svým vystupováním po začátku ruské invaze vysloužil obdiv nejen na české politické scéně. Během velmi krátké doby „vyrostl“ v politika evropského formátu.

Fiala sám se k možné prezidentské kandidatuře nevyjadřuje, ale hned několik předních koaličních politiků reagovalo na spekulace o jeho možné kandidatuře opatrně: ve funkci premiéra ho čeká ještě spousta práce, vláda by jeho odchodem na Hrad utrpěla.

Ve skutečnosti by případná Fialova kandidatura měla pro vládní koalici následky ještě mnohem závažnější. Je to totiž z větší části právě on, kdo svým vystupováním v čele vlády táhne nahoru preference jak koalice Spolu tak Občanské demokratické strany, jejímž je předsedou.

Jinými slovy: vládní koalice za Fialu nemá ve svém čele rovnocennou náhradu. Ačkoliv  během volební kampaně politicky nebývale vyrostl také předseda hnutí STAN Vít Rakušan, ten by jen těžko mohl v čele vlády Fialu plnohodnotně nahradit. A to nejen proto, že není politikem z koalice Spolu, ale i proto, že jeho hnutí se v poslední době potýká s řadou skandálů.

Náhrada za Fialu by skoro jistě musela přijít z ODS, jenže když srovnáme její přední politiky s Fialou, těžko budeme hledat někoho, kdo by měl ve funkci premiéra a lídra pětikoalice takovou autoritu. Vládní koalice by tak čelila v případě oznámení Fialovy kandidatury stejnému dilematu, kterému už nyní čelí ANO.

Už jen oznámení kandidatury jako ztráta

Jak Fiala tak Babiš by už pouhým oficiálním oznámením kandidatury poškodili politické subjekty, v jejichž čele stojí. Nejenže by jak v ANO, tak i v ODS (a potažmo též v koalici Spolu i pětikoalici) odstartovalo oznámení prezidentské kandidatury jejich lídrů hledání nových předsedů s nejistými výsledky, ale ztráty by obě strany politického spektra paradoxně sčítaly nejen v případě prohry svého kandidáta, ale i jeho vítězství.

Zejména hnutí ANO je natolik spjaté s Babišem, je fakticky „jeho“, že Babišův případný odchod na Hrad by zcela jistě vyústil do poklesu voličské podpory pro ANO. I kdyby Babiš na Hradě držel nad novým lídrem ANO ochranou ruku, je téměř jisté, že by ANO utrpělo významné ztráty v příštích sněmovních volbách, protože nemálo voličů ANO ve skutečnosti volilo v minulosti Babiše.

Babišova prohra v prezidentském klání by pro změnu měla na ANO dopady podobné těm, které na Slovensku zakusilo hnutí Smer Roberta Fica. Ten prohrál ještě coby premiér a šéf hnutí prezidentské klání s Andrejem Kiskou, a od té doby šly akcie Smeru dolů.

Babiš sice tvrdí, že už tak jako tak nechce kandidovat na funkci předsedy ANO za dva roky, jenže toto údajné předsevzetí lze lehce změnit. Zejména pokud by jako šéf ANO, který nakonec na Hrad nekandidoval, viděl, že podpora ANO roste a on má slušné šance se znovu vrátit do postu premiéra.

Fiala je v ještě obtížnější situaci. Pokud by se kandidovat rozhodl, vypukne v pětikoalici nestabilita, a její obliba u voličů může začít klesat. Pokud by Fiala v prezidentském klání prohrál, oslabí pětikolaici, koalici Spolu i ODS stejně, jako by hnutí ANO oslabila prohra Babiše.

Kdyby naopak v prezidentském klání zvítězil, byla by nestabilita v pětikoalici, způsobená hledáním nového lídra, umocněna ještě tím, že by vláda po odchodu Fialy z funkce premiéra musela podat demisi. Sestavit vládu novou, s novým premiérem, by asi s Fialou ve funkci prezidenta nebyl problém, ale je značně nejisté, jak by na tyto politické šachy, i na nového lídra pětikoalice, zareagovali voliči.

Společný kandidát

Zatímco Babiš se i navzdory výše popsaným rizikům už zřejmě rozhodl kandidovat, vládní tábor má, zdá se, dostatek prozíravosti, aby Fialu do prezidentského klání neprosazoval. Ten navíc, na rozdíl od Babiše, není tlačen věkem. Pokud jeho politická hvězda nepohasne, může zkusit prezidentskou kandidaturu v budoucnosti.

Vládní tábor by se tedy měl soustředit na hledání jiného společného kandidáta, který může Babiše porazit. Značným nebezpečí přitom je, že zatímco na Fialovi by se bez problémů shodla celá pětikoalice, bez něj coby kandidáta mohou převážit ve stranách pětikolaice snahy najít vlastní kandidáty. Můžeme se tak nadít toho, že proti Babišovi coby téměř jistému postupujícímu do druhého kola bude stát někdo, jehož výsledek v prvním kole bude kvůli tříštění sil  jistým hendikepem.

Sám Fiala by mohl sehrát důležitou roli v tom, aby vládní koalici sjednotil tak, že už před prvním kolem podpoří kandidáta, který sice nemusí být členem jedné z pěti stran, ale hodnotově bude s vládním táborem souznít. A to zejména v zahraniční a bezpečnostní politice, v níž prezident hraje důležitou roli.

Pokud se vládní koalice nakonec sjednotí za vyzyvatelem Babiše až před druhým kolem, protože ji takříkajíc nic jiného nezbude, může ji to politicky poškodit.  Nejenže to vytvoří mezi ní a případným příštím prezidentem chtě nechtě jistý distanc, ale i veřejnost bude vnímat prezidenta jako někoho, koho „lid“ zvolil navzdory původnímu váhání vládního tábora.

Vládní koalici i hnutí ANO už zbývá jen několik měsíců, aby si svoji taktiku před prezidentským kláním skutečně dobře promyslely. Jak jsme se mohli přesvědčit za deset let prezidentování Miloše Zemana, špatná nebo naopak dobrá rozhodnutí pro prezidentské klání mohou zásadně poznamenat českou politiku v mnoha různých směrech.

Deník Referendum, 22.4.2022