Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Nekončící čínská fraška Hradu

Nekončící čínská fraška Hradu

Aktivity Hradu na poli ekonomické diplomacie ve vztahu k Číně by už vydaly na absurdní hru. Jejím posledním dějstvím je nepřátelské převzetí čínské investiční skupiny CEFC česko-slovenskou skupinou J&T.

Ne zcela transparentní CEFC měl být přitom v hradním scénáři hlavním zdrojem čínských investic u nás. Jejím evropským zástupcem se stal Hradu blízký Jaroslav Tvrdík. A její předseda Jie Ťien-ming byl dokonce jmenován čestným poradcem na Hradě.

Prezident opakovaně navštívil Čínu, ale navzdory jeho ujišťování, že čínské investice u nás prudce porostou, se Čína nezařadila mezi největší investory u nás. Navíc Číňané neinvestovali do nových projektů, ale jen skupovali akvizice—od fotbalové Slávie až po exkluzivní nemovistosti.

Užší ekonomickou spolupráci měla stvrdit bombastická návštěva čínského prezidenta Si-Ťin pchinga u nás, která se ale spíše zapsala do paměti mlácením českých demonstrantů členy Si-Ťin pchingova komparsu a přehmaty české policie.

Zeman nejspíš udělal chybu, když Si-Ťin-pingovi představil Jie Ťien-minga jako svého poradce. Pozornost hlavy čínského režimu, zdá se, Jie Ťien-mingovi neprospěla a před půl rokem zmizel. Zemanem iniciovaná památná výprava Tvrdíka, kancléře Vratislava Mynáře a hradního poradce Martina Nejedlého do Číny, pak zjistila, že má CEFC v Číně problémy a Jie-Ťin-ming je vyšetřován pro korupci.

Před pár měsíci se už zdálo, že se blýská na lepší časy, když čínským režimem podporovaná investiční skupina CITIC oznámila, že přebírá závazky CEFC. Jenže zde máme výše zmíněnou nejnovější zápletku v podobě nepřátelského převzetí CEFC skupinou J&T kvůli nezaplacení obřího dluhu ve výši 12 miliard korun. Tvrdík byl zbaven funkce.

Jsme svědky slovních přestřelek na téma, kdy peníze k uhrazení pohledávek CITIC měla vlastně poslat, zda jsou peníze na cestě, a co se stane, až pohledávku uhradí. Na rozuzlení si asi chvíli počkáme.

Ve vřavě, která se strhla, by ale nemělo zaniknout to podstatné: větší část toho, co se ve vztahu k čínským investicím zatím stalo, lez přičíst na vrub „ekonomické diplomacii“ Hradu, která by se svým pojetím hodila spíše do nějaké středoasijské diktatury.

Je „vyšperkována“ milníky, jako bylo Zemanovo ujišťování v čínské televizi, že se „přijel poučit, jak se stabilizuje společnost“, nebo jako byl dopis čtyř nejvyšších českých ústavních představitelů, omlouvajících se Číně za to, že se někteří členové jejich vlastní české vlády setkali s  dalajlámou.  Leckomu už  se prostě z „ekonomické diplomacie“ v podání Hradu může točit hlava.

Právo, 21.5.2018