Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Německá alternativní historie

Německá alternativní historie

Německá kancléřka Angela Merkelová je dodnes terčem tvrdých útoků za to, že v noci ze 4. září na 5. září 2015 otevřela hranice desetitisícům uprchlíků, kteří uvízli na své cestě Evropou v Maďarsku. Porušila tím prý dublinské dohody a dala průchod vítací kultuře, která vážně ohrozila bezpečnost Evropy.

Nově zveřejněné dokumenty ukazují, že 12. září bylo Německo připraveno hranice zavřít. Ministři německé vlády se toho dne dohodli, že vyšlou na hranice tisíce policistů, kteří budou vracet všechny migranty, kteří nemají dokumenty pro vstup do SRN. Část vlády ale následujícího dne vyjádřila obavy, že by takový postup mohl odporovat německé a evropské legislativě.

Merkelová nebyla zcela proti. Požadovala ale záruky, že uzavření hranic nebude moci být soudně napadeno a nebude doprovázeno nenosnými záběry běženců hromadících se na německých hranicích. Německá vláda nakonec umožnila běžencům dál vstupovat do země.

Ve světle toho, co se skutečně stalo, zní nově odhalené skutečnosti jako nějaká alternativní historie. Což vybízí k zamyšlení, jak by se uprchlická krize vyvíjela, kdyby Merkelová buď vůbec nepozvala uprchlíky z Maďarska a jednoduše zavřela německé hranice, anebo kdyby je zavřela, tak jak se málem stalo, poté, co ulevila Maďarsku.

V obou scénářích by statisíce uprchlíků nedoputovaly až do Německa, ale jelikož už byli v Evropě, uvázli by v zemích na cestě z Řecka do Německa. Svoje hranice by muselo zavřít i Rakousko, takže uprchlíci nahromadění v Maďarsku by se nepochybně pokoušeli projít přes Slovensko a Česko. Vznikl by dominový efekt zavírání hranic ohrožující existenci Schengenu.

Pokusy vracet velké počty uprchlíků podle dublinských dohod zpět do země, kde poprvé vstoupili do EU, by nejspíš vyvolala docela slušné pnutí mezi řadou států. Statisíce by jich uvázly na balkánské trase. Vezmeme-li v úvahu dodnes napjaté vztahy mezi zeměmi bývalé Jugoslávie, mohla by z toho být pěkná mela.

Nic to samozřejmě nemění na oprávněné kritice Merkelové za to, že měla svoje rozhodnutí konzultovat se zbytkem EU, nebo že její „vítací politika“ ponoukla další statisíce uprchlíků, aby se dali do pohybu. Jakož i na kritice EU, že nebyla dlouho schopná reagovat.

Ale statisíce migrantů, kteří už v Evropě byli a nakonec skončili v Německu, by bez „vítacího“ gesta Merkelové dodnes destabilizovaly řadu států. Politici různých zemí, kteří si do německé kancléřky rádi kopnou, by měli toto cvičení v alternativní historii občas absolvovat.  

Právo, 9.3.2017