Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Nerovnosti větší než malé

Nerovnosti větší než malé

Srovnejme dvě zprávy z poslední doby. Ta první nás informuje, že vláda, zastoupená ministrem průmyslu, se na poslední chvíli dohodla se zástupci jihokorejské společnosti Hyundai Mobis na příchodu firmy do mošnovské průmyslové zóny. Firma má ve svém novém závodě na výrobu světlometů zaměstnat až 900 lidí.

 Aby stát firmu přilákal, zaplatí jí jednorázovou podporu ve výši 69 miliónů korun mimo režim investičních pobídek. Důvodem této intervence státu je, že Evropská komise zamítla coby nepovolenou podporu plán ostravského zastupitelstva prodat firmě požadované pozemky za korunu za metr čtvereční. Firma hrozila, že v případě, že by si pozemky musela koupit za tržní cenu, postaví svůj závod v mimo ČR.

 Tomuto vydírání vláda vyšla v podobě problematického obejití EK vstříc poté, co už podpořila příchod tohoto investora v podobě investičních pobídek stovkami miliónů korun. Investice se prý vrátí, takže spěch, aby se vše ke spokojenosti Huyndai stihlo do konce roku se zdá dávat smysl.

 Druhá zpráva zní, že Národní rada osob se zdravotním postižením se obává, že nedojde ke slibovanému zvýšení příspěvku pro postižené a pro lidi trvale pečující o postižené členy rodiny. Předseda rady Václav Krása varuje, že dochází k hlubokému sociálnímu propadu těchto lidí. Návrh novely zákona o sociálních službách s úpravou dávky vláda totiž ještě nedostala a s přidáním nepočítá zatím ani rozpočet na příští rok.

 Aby nedošlo k propadu sociální úrovně lidí odkázaných na péči a těch, kdo se ně starají, bylo by třeba rozpočet vyplácení příspěvku třeba navýšit nejméně o miliardu korun. Na konci roku 2014 pobíralo příspěvek 331000 lidí. Přesto vláda  s celou věcí zdaleka nespěchá tak jako s dohodou s Hyundai, kde je ve  hře 900 pracovních míst.

 Podobných příkladů dvou extrémů ve vládním přístupu k mocným a  bezmocným by bylo možné nalézt mnohem více. Je pochopitelné, že se stát snaží přilákat zahraniční investory, kteří zaměstnávají lidi. Někteří tito investoři, pokud nemají daňové prázdniny nebo úlevy, dokonce u nás platí daně. Stranou pak ponechme skutečnost patřící k povaze současného globálního kapitalismu, že podle statistik odplyne v dividendách každoročně do domovských států těchto investorů až 200 miliard korun.

 Zejména vláda vedená sociální demokracií by si ale měla dávat na přílišné rozevírání nůžek mezi tím, jak se na jedné straně chová k nadnárodním společnostem (nebo jak kupříkladu toleruje, že okolo 13 tisíc českých firem má své sídlo v  daňových rájích), a jak se na straně druhé chová k nejzranitelnějším členům společnosti. Nebo jak nadále neřeší do očí bijící nerovnosti v (ne)placení daní a sociálních dávek mezi živnostníky a zaměstnanci. To, že se tyto zjevné nerovnosti zatím příliš řešit nedaří, nakonec postihne veřejném mínění tu stranu, která má sociální rovnost v programu, tedy ČSSD.  

Právo,