Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Ochabuje vlna nacionálního populismu?

Ochabuje vlna nacionálního populismu?

Překvapivě jasné vítězství liberálního kandidáta Alexandera Van der Bellena nad kandidátem nacionálně pravicových Svobodných Norbertem Hoferem v rakouských prezidentských volbách lze interpretovat budˇ  jako výjimku v rostoucí vlně nacionálního populismu v západních demokraciích, anebo jako jistý obrat.

Pokud bychom měli co do činění s druhou možností, je třeba se ptát, co tento obrat mohlo způsobit. Sociologové už nabídli množství užitečných dat, takže kupříkladu víme, že Van der Bellena pomohly zvolit ženy, které pro něj volily v mnohem větších počtech než muži.

To je jistě informace přinejmenším stejně zajímavá, jako byla data, která ukazovala, že ve Velké Británii pomohli odhlasovat brexit velkou měrou starší voliči z menších měst a venkova. A že ve Spojených státech pomohli Donaldu Trumpovi výrazně k vítězství bílí muži, zejména v upadajícím industriálním pásu USA, jejichž sociální i ekonomický status dříve dominantní sociální skupiny je ohrožen.

Jak ve Velké Británii, tak v USA se jednalo o jistý druh vzpoury proti socio-ekonomickým a kulturním změnám, které působí v západních společnostech globalizace.

Západními společnostmi se tak v poslední době valí cosi jako tekutý hněv. Zatímco jejich kosmopolitnější části z globalizace ekonomicky profitují a dokážou absorbovat i různé kulturní a prudké technologické změny, které globalizace přináší, ti, kteří se cítí globalizací ohroženi či znepokojeni, chtějí návrat k přehledné minulosti, která je v jejich myslích i v nabídce nacionalistických populistů spojována s érou silných národních států.

Zdá se, že míra tekutého hněvu zatím celkově výrazně neklesá, takže co mohlo v Rakousku rozhodnou měrou přispět k porážce nacionalistických populistů není náhlé posílení kosmopolitní, s globalizací smířené části společnosti, ale spíše pohled na důsledky vítězství nacionalistů tam, kde už uspěli. Ukazuje se totiž, že tekutý hněv na celý, prý nefunkční systém a jeho politický establishment, sice pomohl k tomu, aby ve Velké Británii a Spojených státech politicky zvítězily síly, které tento hněv využívají k politické mobilizaci, ale jejichž vítězství vytváří nakonec pocit chaosu a zmatku.

Jinými slovy: nacionalističtí populisté sice nabízejí rozhněvanému lidu jednoduchá řešení, ale když se dostanou k moci, nevypadá to, že by věděli, co vlastně přesně mají či mohou dělat. Anebo ve velkém neplní svoje, často bombastické sliby. Chaos po brexitu, jakož i Trumpovo budování vlády miliardářů, doprovázené zpochybňováním jeho hlavních slibů, působí rozpaky.

Nabízí se teze, že opakované druhé kolo rakouských prezidentských voleb tedy vedlo k poměrně jasnému vítězství Van der Bellena i proto, že Rakušané byli od prvního hlasování, které zrušil kvůli porušení pravidel v počítání korespondenčních hlasů  Ústavní soud, svědky toho, jaké jsou reálné důsledky vítězství nacionálních populistů ve Velké Británii a v USA. Nemluvě  tom, že mohou zblízka sledovat počínání nacionalistů v čele vlád v Maďarsku a v Polsku.

Tato podívaná možná poněkud zchladila pokušení vlažnějšího segmentu západních středních tříd flirtovat kvůli svým frustracím z tradičního politického establishmentu s nacionalisty. Že toto ochladnutí vůči populistům nemusí být jen případem Rakouska, o tom svědčí i posilování šancí tradičních stran a politiků na politická vítězství v prezidentských volbách Francii a v parlamentních volbách v Německu.

Mnohé může tento zatím jen velmi křehký obrat samozřejmě zvrátit. Kupříkladu bankovní krize, jež by mohla nastat v Itálii, a  následně v eurozóně, po prohře současného premiéra Mattea Renziho v referendu o ústavních změnách . Anebo nový příval uprchlíků do Evropy v případě, že Turecko přestane plnit dohody s Evropskou unií.

Zároveň bude ale hodně záležet na tom, jak si budou dál počínat vítězní populisté. Zatím jejich počínání budí přinejmenším stejné obavy jako trendy a události, které přispěly k jejich vítězství.

ČRo Plus, 8.12.2016