Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home ODS má dva zásadní problémy

ODS má dva zásadní problémy

Občanská demokratická strana v posledních volbách mírně posílila, mírně  stoupá i v žebříčcích stranických preferencí, které zveřejňují různé agentury. V tom, aby mohla vystoupat ještě výš, ji ale brání dva zásadní problémy.

Jeden je personální a jmenuje se Václav Klaus mladší. Druhým je její obraz výrazně euroskeptické strany, který si udržuje už od dob, kdy straně šéfoval Václav Klaus starší.

Klaus ml. je v ODS zcela zjevně omylem. Vstoupil do ní zřejmě především proto, že je to strana, kterou zakládal jeho otec, tedy z jakési nostalgie. Snad i s představou, že se mu podaří ji časem převzít a učinit ji pět platformou pro názory svého otce.

Potíž je v tom, že Klaus st. se během posledních let názorově posunul směrem ke krajní pravici, a souzní mnohem více kupříkladu s německou Alternativou pro Německo, jejíchž shromáždění se účastní, než s tím, co se snaží reprezentovat ODS pod vedením umírněného konzervativce, jakým je Petr Fiala. U nás se názory Klause st. překrývají v řadě bodů s programem hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, včetně jednoznačného odmítání Evropské unie.

Jeho názorový posun pěkně dokresluje i poslední myšlenkový výboj z dílny Institutu Václava Klause, jímž se snaží veřejnost přesvědčit, že liberální demokracie není ani demokratická, ani nemá nic společného s liberalismem. Je to v podstatě pokus vystavět jakousi ideologickou klenbu nad nejrůznějšími útoky současných nacionálních populistů napříč politickým spektrem proti liberální demokracii.

Klaus ml. názory svého otce kopíruje, a snad aby ukázal, že má na víc, přebíjí je občas názory ještě extrémnějšími. Naposledy dostal kolegy v ODS do varu, když zpochybnil účast českých vojáků na misi v Afghánistánu, nebo když se rozhodl v senátních volbách podpořit Ladislava Jakla, bývalého poradce svého otce, který kandiduje za SPD.

Cílem toho komentáře není s názory obou Klausů polemizovat. Stačí říct, že se dnes víceméně shodují s politiky napříč Evropou, které bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Bannon označuje za „pravicové nacionalistické populisty“. Není náhoda, že když Bannon začal nedávno propagovat vznik společné fronty těchto hnutí a stran v Evropě, Klausův institut ho podpořil.

Otázkou je, co si s Klausem ml. počne ODS. Začíná ji zjevně přerůstat přes hlavu a kazí ji obraz umírněné konzervativní strany, který by rád vytvořil Fiala. Je už zcela zjevné, že do ODS Klaus ml. názorově nepatří. A i když slyšíme, že svými extrémními názory přitahuje k ODS i voliče, kteří by jinak volili krajní pravici, je otázkou, kolik zároveň odpuzuje voličů umírněných.

Podobný problém má ODS s některými politiky, kteří se už v dobách předsednictví Klause st. začali profilovat jako euroskeptici. ODS by mohla přilákat nové voliče, kdyby se profilovala jako strana, která je k EU vstřícnější, o čemž se v jejích řadách začalo nedávno diskutovat.  Když ale hned poté, co se začnou ozývat i v ODS podobné úvahy, prohlásí neoficiální šéf euroskeptiků v jejích řadách, europoslanec Jan Zahradil, že cílem ODS je vícerychlostní EU, příliš mnoho proevropských voličů ODS nezíská.

Problém je stejně jako v případě Klause ml. i osobní. Dokud bude Zahradil hlavním mluvčím evropské politiky ODS, pravicoví proevropští voliči budou raději volit TOP 09, lidovce nebo hnutí STAN. Jinými slovy: pokud se bude ODS chtít vyhoupnout nad úroveň svých současných preferencí, bude si muset udělat ve svých řadách určitý personální úklid.

ČRo Plus, 15.8.2018