Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home ODS na kluzkém svahu

ODS na kluzkém svahu

Občanská demokratická strana je stále méně vnitřně čitelná, což pro ní může mít nepříjemné důsledky. Český volič je ochoten partaji, kterou podporuje, leccos prominout, ale nepromíjí vnitřní nejednotnost a nečitelnost motivů „své“ strany. V minulosti na to doplatily některé menší liberální strany a namále měla i sociální demokracie v letech 2004 a 2005.

 

Současná ODS přitom stále více připomíná sbor různých partiček, které bojují o moc. Vůči předsedovi strany Mirkovi Topolánkovi se vymezuje jak skupina „ekonomických reformátorů“ okolo Vlastimila Tlustého, tak skupina vedená prvním místopředsedou strany a pražským primátorem Pavlem Bémem, přičemž obě tyto skupiny jsou blízké prezidentovi Václavu Klausovi.

 

Topolánek nemá evidentně pod kontrolou, jaká stanoviska strana jako celek zaujímá k potenciálně výbušným tématům. Hašteření v ODS neblaze poznamenalo obsah vládních reforem a z jejich přijímání udělalo frašku, což se začíná projevovat v propadu volebních preferencí strany.

 

Politicky výbušné je i tažení Béma a pražské ODS proti  projektu Národní knihovny z dílny Jana Kaplického. Zdá se, že více než otázka, zda se někomu „chobotnice“ líbí či nelíbí, veřejnost začíná zajímat, zda pražská ODS flagrantně neopovrhuje pravidly hry, s nimiž nejprve sama souhlasila. Jelikož ODS má v pražském zastupitelstvu absolutní většinu, její jednání se jeví jako učebnicová ukázka arogance moci. Topolánek k tomuto absurdnímu divadlu mlčí.

 

Vnitřní pnutí v ODS působí i další koaliční spolupráce se Stranou zelených. Výzvy některých politiků ODS k přehodnocení dočasného embarga na výstavbu jaderných elektráren, které si v koaliční smlouvě vynutila SZ, jsou nejen racionální kritikou neudržitelnosti energetické strategie země, ale též útokem na Topolánkovu koaliční vládu. I když se rebelové v nedávném hlasování ve Sněmovně nakonec neodhodlali podpořit výzvy opoziční sociální demokracie k přehodnocení energetické strategie, spor bude doutnat pod povrchem dál.

 

Další dělící čára uvnitř ODS se rýsuje i v postojích k Evropské unii. Zatímco Topolánek a jeho lidé přijali ve vztahu k nové reformní smlouvě EU pragmatický postoj, tvrdé euroskeptické jádro, zaštítěné Klausem, požaduje referendum o smlouvě a její posouzení Ústavním soudem. Pro mnohé občany je matoucí, jak může premiér z ODS jeden den smlouvu podepsat coby údajně dobrý kompromis a následujícího dne jí posílat k Ústavnímu soudu.

 

V tomto stavu vnitřních rozbrojů a protichůdných stanovisek se země přibližuje k prezidentské volbě, v níž chce ODS zajistit Klausovo znovuzvolení. Pokud se tak stane, má se ODS s Klausem nesvázaným starostí o znovuzvolení na co těšit. Je totiž zřejmé, že nitky nejednotnosti okolo Národní knihovny, reformní smlouvy EU a účasti SZ ve vládě vedou na Hrad.

 

Právo, 26.10.2007