Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Osamělí prezidenti

Osamělí prezidenti

Projev prezidenta Václava Klause k 89. výročí vzniku Československa opět  ukázal, že většinově konformní Češi mají rádi na Hradě nekonformní prezidenty. Například Václav Havel byl coby prezident třináct let důkazem, že Češi, z nichž 99 procent poslušně spolupracovalo s komunistickým režimem, jsou schopni v nejvyšším státním postu obdivovat člověka, který šel za komunismu pro pravdu do vězení.

 

Zrovna tak zvláštní byla ochota národa, jehož hodnotový systém během komunismu v podstatě zkolaboval, oceňovat Havlovy pravidelné výzvy k morálnímu chování.

 

Prezident Václav Klaus je téměř pravým opakem Havla, což ho vlastně také činí výjimečným. Ač mnohem lépe reprezentuje hodnotový systém, který většina Čechů přijala během komunismu, názorově se postupně posunul do tak extrémní polohy, že stojí mimo hlavní proud myšlení české veřejnosti. Přesto je velmi populární.

 

Ponecháme-li stranou bonmot, že v Česku je nejpopulárnějším politikem vždy úřad prezidenta, zdá se, že česká veřejnost má ráda, když prezident „vyčnívá“.

Havel ve světe šířil ideje, kterým sice lidé doma příliš nerozuměli, ale přitom ctili, že je Havel za myšlenky, které je samotné příliš nezajímají, mezinárodně ctěn. Klaus naopak šíří ideje, které jsou doma srozumitelné, ale v zahraničí jsou přijímány s rozpaky. Většině národa se ovšem zdá být tato Klausova „ojedinělost“ na mezinárodní scéně sympatická.

 

Ve svém projevu Klaus své názory přehledně zesumarizoval. Kriticky promluvil o „módní“ globalizaci, bezbřehém kosmopolitismu, prosazování údajně  universálních lidskoprávních hodnot či o líbivém internacionalismu. Nic z toho prý nemůže nahradit naše české „doma“. Odsud se odrazil k zahraniční politice, aby zjistil, že vlastně máme skvělé vztahy s celým světem, až na Evropskou unii, která potlačuje naší unikátnost, Rakousko, které brojí proti naší jaderné elektrárně, a významné kruhy v Německu, které si přejí v podobě otevírání sudeto-německého problému revizi poválečného uspořádání.

 

Podstatná část české veřejnosti obavy vyjádřené prezidentem v jeho projevu nesdílí a naopak se obává některých věcí, z nichž Klaus strach nemá—například globálního oteplování. Přesto jí Klaus na Hradě nevadí. Prostě se zdá, že kvalifikací pro úřad prezidenta v Česku je, aby byl exot. Už z tohoto důvodu nemá žádný z kandidátů zmiňovaných coby Klausovi protikandidáti, šanci Klause porazit.

 

MF Plus, 2.11.2007