Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Panama Papers jsou šance pro evropksou levici

Panama Papers jsou šance pro evropksou levici

Na sociálních sítích nedávno kolovala karikatura, v níž se v oceánu míjejí dvě lodi: jedna s nápisem Panama, naložená horou dolarů, pluje z Evropy; druhá, přecpaná uprchlíky, míří do Evropy. Obrázek, který výstižně vykresluje dvě temné podoby globalizace.

V případě migrační krize Evropská unie horečně hledá s větším i menším úspěchem různá řešení. Jeden summit stíhá další, přičemž si mnozí stěžují, že je tempo příliš pomalé. V případě daňových rájů takové úsilí zdaleka nevidíme.

Obrovské úniky daňových výnosů, které by bylo možné použít na sociální programy a splácení státních dluhů, jsou přitom problémem s uprchlickou krizí zcela srovnatelným. Podle některých odhadů v daňových rájích mizí množství peněz, které by stačily na zaplacení většiny dluhů všech států světa. Jen v Česku je v „offshorech“ registrováno přes 13 tisíc firem!

Důvodů, proč politici nehledají opatření proti daňovým rájům stejně úporně jako v případě migrační krize, je celá řada. Kupříkladu, že daňové ráje jsou problém méně fyzicky uchopitelný, který nevyvolává u voličů přímé obavy o bezpečí jako migrační krize.

A když voliči na politiky netlačí, proč by si to měli chtít rozházet z bohatými podnikateli, kteří nejen využívají daňové ráje, ale také přispívají na jejich kampaně? I řada levicových politiků tak dnes raději—často jen v podobě siláckých gest--raději „řeší“ bezpečnostní a ekonomická rizika migrace, než aby se pustila do boje s problémem, který je sice svým způsobem závažnější, ale méně viditelný.

Je to navíc problém hůře řešitelný, protože nestačí fyzicky ucpat hranice, nebo o tom alespoň řečnit. Peníze se dnes pohybují po planetě stisknutím tlačítek na počítačích bank a jiných finančních institucí. I registraci firmy v daňovém ráji si lze opatřit s pomocí různých právních firem, aniž by vlastník musel někam cestovat.

Poněkud skomírající evropské levici se přitom nabízí v podobě daňových rájů téma, které má velký politický potenciál, protože jde ke kořenům sociální spravedlnosti. Jen „kapitalista“, kterého je třeba zkrotit a donutit, aby se dělil o své zisky, není už „národní“, jako tomu bylo dříve, ale globální.

Pokud by ale levicové strany dokázaly voličům vysvětlit devastující dopady tohoto jevu na jejich konkrétní ekonomickou situaci, a dokázaly v této věci jednat koordinovaně  a „nadnárodně“ alespoň s takovou snahou, jakou vidíme v případě uprchlické krize, možná bychom nemuseli ublíženecky mluvit o západní krizi sociálního státu a úpadku středních tříd.

Právo, 15.4.2016