Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Porazí Bílý dům globalizaci?

Porazí Bílý dům globalizaci?

Jedním z hlavních cílů amerického prezidenta Donalda Trumpa je boj proti globalizaci. Ta je podle něj příčinou řady škodlivých jevů, jako je odliv pracovních míst z USA nebo masová migrace.

Trump proto po nástupu do funkce přijal opatření k omezení migrace a tlačí na americké a nadnárodní firmy, aby přesunuly svoji výrobu zpět do USA. Odvolal též americkou účast na Transpacifické obchodní dohodě (TTP) a chce vyjednat novou podobu Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Dohodu o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP nejspíš USA dají k ledu.

Všechny tyto Trumpovy iniciativy nastolují zásadní otázku, zda globalizaci lze ještě zastavit či úplně rozbít politickou akcí. Odpověď určí podobu světa na desetiletí dopředu.

Trump i jemu podobní politici v Evropě odpovídají na tuto otázku „ano“. Národní státy mají podle nich na to, aby přivedly národní ekonomiky zpět pod svojí kontrolu a důkladně obrnily národní stát proti migraci i dalším jevům spojeným s globalizací, jako je mezinárodní zločin či terorismus. K dosažení těchto cílů slibují nové hranice či radikální omezení migrace z určitých zemí.

Oponenti namítají, že globalizace je v prvé řadě proces, jenž je poháněn novými technologiemi a povahou kapitálu, nikoliv proces politický. Jistě mu pomohly různé dohody o volném obchodu, pád některých politických bariér po zhroucení sovětského impéria, či rozvoj nadnárodních integračních uskupení, jako je Evropská unie či ASEAN.

Hlavním motorem globalizace, ale není podle nich politika, nýbrž techno-věda. Svět se během posledních desetiletí ekonomicky, finančně, komunikačně a technologicky propojil do té míry, že snahy stavět proti globalizaci politické hráze je kontraproduktivní. Země, které tak činí, si jen uškodí. Jedinou produktivní odpovědí na globalizaci není národní izolace, ale nadnárodní politická spolupráce či integrace.

Stojí zde proti sobě tedy dva zásadně odlišné pohledy na svět. Úspěch či neúspěch Trumpa rozhodne o tom, zda nacionalistické vzedmutí, které nyní sledujeme v USA i dalších západních demokraciích je jen posledním vzepětím „starého řádu“, v němž po dvě století určovaly běh světa „suverénní“ národní státy a jejich vzájemná spolupráce i konflikty.

Anebo zda má tento řád naopak ještě dost sil na to, aby zastavil či úplně rozbil vývoj směrem k planetární civilizaci, kterou si ekonomická, technologická a komunikační globalizace vynucuje.

Právo, 13.2.2017