Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Právo a zdravý rozum

Právo a zdravý rozum

Nejvyšší správní soud vyhověl stížnosti Strany zelených a České pirátské strany na používání pětiprocentní klauzule pro vstup do Evropského parlamentu. Podle zelených a pirátů omezuje volebním zákonem stanovená pětiprocentní hranice, kterou strany musejí překonat při volbách do Evropského parlamentu, aby dosáhly na poslanecká křesla, volnost politické soutěže. Zelení a piráti se proto obrátili na Nejvyšší správní soud, který jejich stížnosti vyhověl a navrhl Ústavnímu soudu, aby pětiprocentní klauzuli zrušil.

Až potud se jedná o legitimní spor o základní principy politické spravedlnosti, přičemž je nutné mít na paměti, že ať už se soudy rozhodnou jakkoliv, bude mít kus pravdy i druhá strana sporu. V politologické literatuře najdeme jak velké množství přesvědčivých argumentů pro existenci volebních prahů, které strany pro získání mandátů musejí překonat, tak mnoho přesvědčivých argumentů proti jejich existenci.

Absolutně spravedlivé rozhodnutí v tomto případě tedy neexistuje. Jedni mohou argumentovat, že volby jsou v konečných důsledcích politickým instrumentem, nikoliv čistě právním, a že je tedy zcela legitimním politickým rozhodnutím, že mají zabránit roztříštěnosti parlamentu, což je při neexistenci volebních prahů těžké. Druzí mohou argumentovat, že jakákoliv omezení jsou diskriminační.

Otázkou také zůstane, zda jsou taková omezení více nesmyslná při volbách do Evropského parlamentu, v nichž lidé nevolí přímo pro evropské politické strany, takže parlamentní frakce se tvoří spíše jako mozaika stran i straniček s příbuznými názory, anebo zda mají platit i pro volby do národního parlamentu.  Český Nejvyšší správní soud nyní, ač jen těsnou většinou, souhlasil s těmi, kdo ve volebních klauzulích v evropských volbách u nás spatřují omezení volné soutěže. Otevírá tím ovšem Pandořinu skříňku i ve vztahu k národním volbám, a bude zajímavé sledovat, jak se k tomu postaví Ústavní soud.

Ať už ale bude rozhodnutí Ústavního soudu jakékoliv, nebude vybočovat z mezí zdravého rozumu, pokud jde o meritum celé věci, protože validní právní i politické argumenty lze učinit ve prospěch existence i neexistence volebních klauzulí. A jak poznamenal předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, pokud jde o evropské volby, bude to v praktické rovině vcelku irelevantní, protože při počtu jednadvaceti mandátů, na něž má v europarlamentu nárok Česká republika, jakož i ve světle stabilně nízké volební účasti v eurovolbách u nás, nakonec mandáty získají stejně jen strany, které se dnešní pětiprocentní klauzuli budou těsně blížit nebo ji překonají.

Zdravému rozumu by se ale dozajista vzpíralo případné rozhodnutí, po němž někteří volají, aby pětiprocentní klauzule pro evropské volby u nás byla zrušena retroaktivně. Jinými slovy, aby v případě, že Ústavní soud stížnosti zelených a pirátů—nyní i s doporučením Nejvyššího správního soudu--vyhoví, křesla v Evropském parlamentu získali předseda zelených Ondřej Liška a předseda pirátů Ivan Bartoš. Jejich strany totiž sice nepřekročily pětiprocentní hranici, ale byly natolik blízko, že by při novém přepočtu hlasů na mandáty zelení i piráti získali po jednom mandátu – a to na úkor sociální demokracie a  lidovců.

Je třeba doufat, že Ústavní soud prokáže dostatek zdravého rozumu, takže v případě, že stížnosti zelených a pirátů vyhoví, jasně též řekne, že rozhodnutí může platit až od příštích voleb. Ve volbách, které už proběhly, kandidovaly všechny strany, včetně zelených a pirátů, na základě pravidel, jejichž součástí byla existence pětiprocentní hranice, ať už si o ní myslíme cokoliv.

 Jakékoliv připuštění retroaktivity by poškodilo strany, které na základě platných pravidel uspěly. Navíc by zpochybnilo výsledky voleb minulých.  Česká republika by tak zase jednou byla oprávněně považována za evropský Absurdistán.

ČRo Plus, 25.6.2014