Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Prázdná hra s přímou demokracií

Prázdná hra s přímou demokracií

Česká politická historie po roce 1989 je plná náhrobků se jmény návrhů ústavních změn, včetně těch na zavedení referenda. Důvodem jejich vysoké úmrtnosti je skutečnost, že se rodí vesměs v jednotlivých stranických sekretariátech. Strany je pak často předkládají jako svoje vlastní sólo akce.

I nyní chce po proběhlých volbách hned několik politických stran zavádět do našeho systému prvky přímé demokracie. Zákon o obecném referendu má být tmelem spolupráce hnutí ANO, komunistů a Okamurovy SPD, ač všechny tři strany zatím mají o takovém zákonu dost odlišné představy.

Piráti by pro změnu chtěli zavést svoji vlastní verzi referend, včetně možnosti plebiscitu o odvolání prezidenta a dalších přímo volených politiků. Přijetí zákona o obecném referendu dlouhodobě chce i sociální demokracie.

Jenže nakonec žádný takový zákon nejspíš opět přijat nebude. Jako už tolikrát v minulosti se totiž debata odehrává způsobem, který ignoruje, že ústavních změn, k nimž patří i přijetí zákona o referendu, je možné dosáhnout jen tak, že se na nich už dopředu politici shodnou napříč politickým spektrem. Z čehož též plyne, že takové změny musí být rozumným kompromisem, nikoliv výkřiky do tmy.

Ty v ústavním systému, jaký má Česká republika, nestačí, ať už jsou jakkoliv hlasité, protože na ústavních změnách se u nás musejí shodnout ústavními většinami obě komory parlamentu.

V Senátu, který je volen jinak než Sněmovna přitom mají v současnosti většinu strany, které v PS tvoří zdánlivě zdecimovanou opozici. Jakýkoliv návrh ústavních změn, včetně zákona o referendu, který si mezi sebou ukuchtí strany, které sice mají většinu v PS, ale zato menšinu v Senátu, a k ústavní většině tedy velmi daleko, tudíž skoro jistě neprojde.

I proto je pozoruhodné, že se strany, které nám momentálně mávají před očima návrhy na všemožné podoby referend, nejdou alespoň zeptat senátorů, jak jejich návrhy vnímají.  Anebo že rovnou neiniciují vznik komise napříč politickým spektrem, zahrnující jak poslance, tak senátory, která by se případně pokusila shodnout na nějakém kompromisu.

Ale možná některým stranám o to, aby zákon o referendu prošel, vlastně ani nejde. Chtějí jen vytvářet zdání, že se bijí za volební sliby. Když zákon neprojde, mohou z toho koneckonců vždy vinit ty druhé.

Právo, 20.2.2018