Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Předseda Senátu jako symbol

Předseda Senátu jako symbol

Politické tahanice okolo volby předsedy Senátu začínají poněkud rozmazávat symboliku, která se s horní komorou parlamentu v dnešní politické situaci pojí. Tou je v jedné rovině role Senátu coby hráze proti pokusům populistických subjektů, které značně posílily ve sněmovních volbách, měnit účelově Ústavu a volební zákonodárství.

V rovině druhé se Senát stal jakousi důstojnou alternativou vůči rádoby „lidové“, ale v realitě často dosti pokleslé politice současného Hradu. Dosavadní předseda Milan Štěch se tak, možná trochu nechtěně, stal mezi nejvyššími čtyřmi ústavními činiteli tím, kdo je v kontrastu s prezidentem (ale i premiérem) představitelem té části veřejnosti, která si s výkonem nejvyšších ústavních funkcí spojuje důstojnost.

Když nyní nejsilnější senátní kluby místo dohody, která by reflektovala výše zmíněná kritéria, začínají uvažovat, že svého kandidáta prosadí s pomocí zákulisních dohod silou, riskují, že prestiž Senátu klesne.

Což o to, všichni zvažovaní kandidáti jsou slušní politici, ale ne s každým se pojí výše zmíněná symbolika. Kandidát ODS Jaroslav Kubera je sice nejznámější, ale nereprezentuje potřebný lidský a  politický distanc od prezidenta i premiéra. I jeho žoviálnost, jakkoliv občas zábavná, se stylu obou politiků podobá.

Kandidát Starostů a nezávislých Jan Horník by byl asi předsedou „důstojnějším“, ale je vzhledem ke své relativní neznámosti bohužel politicky lehká váha. Což je jeho hendikep nejen ve srovnání s Kuberou, ale dokonce i s čerstvě zvolenými senátory, kteří se v lednu účastnili prezidentského klání.

S Kuberou se v tomto ohledu nemůže úplně rovnat ani kandidát lidovců Václav Hampl, ale na rozdíl od něj (i Horníka) reprezentuje coby bývalý rektor Karlovy univerzity mnohé z toho, co lidé nenalézají u současného prezidenta a premiéra. Ač je lidovecký klub je o jednoho senátora slabší než kluby ODS a STAN, byl by Hampl mezi dosud zvažovanými kandidáty nejvýraznějším symbolem současné role Senátu.

Horní komoře by navíc jistě neuškodilo, kdyby místo politických intrik a handlů, které vidíme v PS, ukázala nadhled a vůli ke kompromisu. Kdysi to už předvedla, když do svého čela zvolila Petra Pitharta, který v té době také nereprezentoval nejsilnější senátní klub.

Právo, 5.11.2018