Vývoj v komplikovaných
vztazích mezi sociální demokracií a prezidentem Milošem Zemanem je jako divoká jízda
na horské dráze. Poté, co se ČSSD rozhodla podpořit pod tlakem „zemanovců“ ve
svých řadách vládu Jiřího Rusnoka, kterou Zeman jmenoval bez ohledu na vůli
Poslanecké sněmovny, vypadalo to, že prezident už nejstarší českou stranu zcela
ovládl.
Nebylo pak těžké souhlasit
s místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem, když tvrdil, že ČSSD bude po
volbách pouhou prezidentskou onucí. Jako nepříliš velké přehánění se také jevilo
varování z řad pravice i z úst některých politologů, že Zeman získá
v podobě volebního vítězství ČSSD mocnou vládní a legislativní mašinérii,
kterou doposud neměl, přičemž i bez ní už ukázal autoritářské tendence.
Pak ale ČSSD překvapila, když
její předsednictvo odhlasovalo, že její předseda Bohuslav Sobotka, který
nepatří k „zemanovcům“, bude nejen jejím volebním lídrem, ale i kandidátem na
premiéra.
Toto rozhodnutí stranického
vedení se jevilo jako sebevědomá reakce na slova prezidenta, který
v projevu před hlasováním o důvěře Rusnokově vládě utrousil, že premiérem
bude jmenovat představitele, tedy nikoliv automaticky předsedu vítězné strany,
aby o několik dní později v rozhovoru s deníkem Právo upřesnil, že
představitelem rozumí politika, kterého mu doporučí vedení strany. Takže
zdánlivě bylo vše jasné.
Někteří levicoví komentátoři,
kteří ve světle sílícího vlivu Zemana v ČSSD varovali, že hlas pro ČSSD
může být de facto hlasem pro příští mocnou prezidentskou stranu, která bude
pomáhat Zemanovi uskutečňovat jeho cíle, pootočili. Bude-li Zeman jmenovat
toho, koho mu doporučí vedení strany, a vedení strany se přitom už dopředu usneslo,
že to bude Sobotka, pak naopak dává smysl hlasovat pro ČSSD, protože čím bude
strana, a s ní Sobotka, po volbách silnější, tím slabší bude Zeman.
Jenže by to nebyla ČSSD, aby
věci hned nezkomplikovala, když v Jihomoravském kraji nasadila do voleb
jako jedničku na kandidátce Sobotku a jako dvojku Haška. Z voleb
v tomto kraji se tak stanou jakési stranické primárky, protože voliči, jak
známo, mohou kroužkovat a posunout s pomocí svých preferenčních hlasů
favority výše. V minulých volbách Hašek takto přeskočil Sobotku.
Prezidentský kancléř Vratislav
Mynář pak může utrousit, že přímo zvolený prezident může přihlížet i
k takto projevené kvůli voličů.
Jinými slovy, vyhraje-li Hašek
výrazně kroužkovací souboj, může Zeman vedení ČSSD tlačit, ať mu na premiéra
doporučí jeho. Není těžké si představit, jak by takové rozhodování při
současném stavu v ČSSD dopadlo. Varování Miroslava Kalouska, že se ČSSD
může stát po volbách Zemanovou onucí, se tak bohužel najednou opět jeví jako ne
zcela nereálné.
ČRo Plus, 21.8.2013