Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Přetahovaná o Válkovou škodí všem

Přetahovaná o Válkovou škodí všem

Ministryně spravedlnosti Helena Válková tvrdí, že byla k rezignaci nevybíravě donucena hnutím ANO, a že si počká na to, jak zareaguje prezident Miloš Zeman. Ten, aniž to věděl, byl nahrán televizním štábem, jak prohlašuje, že „mohl demonstrovat sílu“, ale „Válková se podělala“, když rezignaci podala.

Z hnutí ANO zní ústy Andreje Babiše, že kdyby Válková rezignaci nepodala, ANO by stejně navrhlo její odvolání. Předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka, jakož i předseda lidovců a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, pro změnu jen krčí rameny. Shodně tvrdí, že jde o jakousi vnitřní záležitost ANO, a oni do toho nemají co mluvit.

Co k této politické mele říct kromě toho, že zase jednou nebude mít vítěze, jen poražené?

Začněme Válkovou. Ačkoliv se jí některá média nyní pokoušejí vykreslovat jako úspěšnou ministryni, pravdou je, že její počínání ve funkci vzbuzovalo rozpaky. Hned na začátku se dostala do několika sporů se svými náměstky, přičemž její motivy i způsob jednání nebyly vždy srozumitelné. Později pro změnu vysílala poměrně zmatené signály, pokud šlo o některé zásadní reformní kroky v justici, jako je nový zákon a státním zastupitelství.

Babiš k tomu přispěl nejen tím, že Válkovou do funkce prosadil, ale později ji také v jejích konfliktech, kupříkladu s náměstkyní Hanou Marvanovou a náměstkem Pavlem Šternem, bránil. Když nyní Válkovou kritizuje coby údajně dlouhodobý problém, nevypadá vůbec věrohodně.

Ještě více si ale škodí tím, jakým způsobem se Válkové rozhodl zbavit. Protože se mu nejprve evidentně nechtělo přiznat, že udělal při jejím výběru chybu, chtěl ji donutit k rezignaci zákulisním nátlakem. Použité metody, včetně rezignačního dopisu, který si Válková sama nenapsala, připomínají metody minulého režimu, v němž se také, stejně jako evidentně v hnutí ANO, nepěstovaly transparentní demokratické mechanismy.

Svými výroky si už dopředu v celé kauze ublížil i prezident Zeman. Za prvé není jasné, proč prezident potřebuje „demonstrovat sílu“ ve věci odchodu jedné ministryně. Komu chce co dokazovat a proč? Máme systém parlamentní demokracie, a prezident by měl ctít ústavu.

Navíc svými výroky potvrzuje podezření, že mezi ním a Válkovou existovalo podivné zákulisní spojenectví. Možná se tak ještě potvrdí spekulace, že nedávná blesková výměna na postu předsedy Nejvyššího soudu, byl opravdu tak trochu komplot mezi Válkovou a Zemanem. Leckdo se může začít ptát, co bylo jeho důvodem.

Obecně se na celém případu zase jednou ukazuje, jak patologicky funguje česká politika. Nic v ní, zdá se, nemůže proběhnout „normálně“.

 

I prostá personální změna ve vládě vyjeví, že do funkcí ministrů se u nás opakovaně nechávají jmenovat lidé, kteří by při troše soudnosti mohli vědět, že na funkci nemají. Nebo že druhý největší vládní subjekt je v podstatě nedemokratický. Či že prezident je ústavně i politicky utržený z řetězu. A to vše tvrdí předseda i místopředseda vlády tím, že oba bezmocně krčí rameny a tváří se, že snad ani nesedí ve stejné vládě s hnutím ANO.

Právo, 18.2.2015