Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Prezident, profesoři a právní stát

Prezident, profesoři a právní stát

Prezident Miloš Zeman vzal zpět kasační stížnost proti rozsudku, podle nějž má znovu rozhodnout o profesurách fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta. Nejvyšší správní soud odmítl přiznat kasační stížnosti odkladný účinek, čímž se podle Hradu stala nadbytečnou.

Jak známo, Zeman v roce 2015 odmítl podepsat jmenovací dekrety pro Ošťádala, Fajta a politologa Jana Eichlera kvůli jejich údajným prohřeškům v minulosti. Jeho krok rozpoutal debatu, zda na to měl právo.

Kritici argumentovali, že nepřípustně zasáhl do autonomie vysokých škol, které o profesurách rozhodují na základě objektivního řízení. Všichni tři dotčení a Karlova Univerzita se nakonec obrátili na soud, Eichler ale následně svoji žalobu stáhl.

Koncem letošního dubna dal Městský soud v Praze kritikům prezidentova postupu za pravdu a pravomocně rozhodl, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky. Nepřípustně by tím zasáhl do autonomie vysokých škol. Věc vrátil prezidentovi k dalšímu řízení.

Ve fungujícím právním státě, jehož prezident má ctít rozhodnutí soudů a zákony jako každý jiný občan, by prezident nyní uznal, že pochybil. Ošťádala, Fajta a Eichlera by profesory bez otálení jmenoval. Možná by se i omluvil za chybnou interpretaci svých pravomocí.

Zeman ale, jak už léta sledujeme v kauze Peroutka, zásadně chyby nepřiznává. Nepřekvapí proto, že hradní právník Marek Nespala prohlásil, že si Hrad vyžádal doplňující podklady od Karlovy univerzity, a že „prezident do toho teď půjde čelem, věc se bude posuzovat meritorně, tedy co jejích základů.“

Co chce ale prezident „meritorně“ posuzovat?  Soud o meritu věci de facto rozhodl, což prezidentovi v rozsudku dosti podrobně vysvětlil.

Pokud Hrad za meritum věci považuje to, že podle Nespaly je prezident ústavní orgán a jeho akty jsou ústavní, pak není jasné, proč si chce od univerzity další podklady. Zdá se, že místo přiznání chyby nás čekají roky únavné ústavně-právní chytristiky ze strany Hradu, jejímž cílem bude dokázat, že hlava státu má právo vykládat si po svém pravidla hry závazná pro všechny ostatní.

Právo, 29.6.2018