Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Prezidentova absurdní hra okolo Chládka

Prezidentova absurdní hra okolo Chládka

Prezident Miloš Zeman se zjevně snaží využít jakoukoliv příležitost ukázat veřejnosti, že se svým mandátem  přímo „od lidu“ od něj nelze očekávat, že se bude poslušně podřizovat liteře ústavy. Když ta tedy kupříkladu jednoznačně praví, že prezident odvolá ministra na návrh premiéra, můžeme si v podání Zemana užít absurdního představení, v němž se tváří, že odvolání ministra je jeho rozhodnutí.

Když už  ale tento prezident potřebuje neustále poměřovat svoje politické svaly s vládou a Sněmovnou, měl by si alespoň lépe vybírat srozumitelná témata. Protahovat nebo odmítat odvolání ministra takovým tématem není.

V nejposlednější prezidentské eskapádě Hrad sice nepotvrdil, že Zeman nechtěl odvolat ministra školství Marcela Chládka , ačkoliv ministr po schůzce s prezidentem tvrdil, že tomu tak bylo, a on sám tudíž prý musel prezidenta přemluvit, aby premiérovi vyhověl. Ale už samotné hradní protahování celé záležitosti s tím, že si chce prezident nejprve s Chládkem promluvit, bylo zbytečné.

Představme si, že by prezident Chládka odmítl odvolat. Docházel by pan Chládek dál na ministerstvo a zasedání vlády, kde by předstíral, že dál řídí ministerstvo, ačkoliv by ho de facto řídil premiérem stanovený náměstek? Pokud by pana Chládka nechtěli na ministerstvo či zasedání vlády pustit, poslal by prezident hradní stráž, aby mu probila cestu? Nebo by prezident nechal zřídit kancelář pro ministra na Hradě, kde by ministr předstíral, že školství dál řídí?

Vláda je tým sestavený na základě různých politických dohod premiérem. Prezident nemusí jmenovat do funkce konkrétního premiéra. Tam má volnou ruku, ač o smysluplnosti jeho volby nakonec rozhodne Sněmovna, přičemž prezident má na sestavení vlády, která získá poslaneckou většinu, jen dva pokusy.

Jakmile prezident premiéra jmenuje, jeho role v sestavování vlády se stává mizivou. A zcela končí, jakmile jmenuje na návrh premiéra celou vládu. Od té chvíle je vládní tým v rukou premiéra a jeho posvěcení i případný předčasný konec v rukou Sněmovny. Premiér rozhoduje o odvolání a jmenování jednotlivých ministrů, prezident jeho rozhodnutí formálně posvětí. Tečka.  

Bylo by osvěžující, kdyby si tuto ústavní násobilku na Hradě zopakovali. Nejen proto, že ústava zavazuje všechny, i prezidenta, ale i proto, že když si prezident vybírá absurdní souboje, které nemůže vyhrát, snižuje tím vážnost úřadu.

Právo, 6.6.2015