Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Prezidentské klání v USA po orlandském masakru

Prezidentské klání v USA po orlandském masakru

Největší masová vražda v moderní americké historii, kterou spáchal ve jménu Islámského státu v nočním klubu frekventovaném místní homosexuální komunitou Američan muslimského vyznání, bude mít vliv na prezidentské klání.

Na první pohled by se mohlo zdát, že tragédie pomůže Donaldu Trumpovi, který několik hodin po masakru zopakoval svojí výzvu k dočasnému zákazu přistěhovalectví z islámských zemí.

Zároveň tvrdil, že před takovou událostí už dávno varoval a dokonce vyzval prezidenta Obamu k rezignaci kvůli jeho údajné shovívavosti k radikálnímu islámu.

Hillary Clintonová odsoudila masakr jako teroristický útok, ale nenechala se vyprovokovat k radikálním prohlášením.

Ti z nás, kdo mohli sledovat v USA po masakru americká média, ocení, že většina médií se nenechala strhnout Trumpovou radikální rétorikou. A jeho výzvy odmítli coby „neamerické“ i někteří přední republikáni.

Média poukazovala na to, že není jasné do jaké míry byl útočník prostě frustrovaný mladý muž, který pro svůj čin hledal ideové zastřešení. A v tomto kontextu se znovu rozvířila debata o snadné dostupnosti zbraní všeho druhu, včetně automatických.

Clintonová může poukazovat na to, že řada předchozích masakrů neměla s islámem nic společného, ale zato všechny měly společného jmenovatele v tom, že v USA je snadné i pro zjevně psychicky narušené jedince si pořídit zbraně téměř jakékoliv ráže. Trump přitom pevně stojí na straně obhájců volného prodeje a vlastnictví zbraní.

I Trumpovo volání po zákazu migrace z islámských zemí by se v případě orlandského masakru minulo s účinkem, protože podobně jako v případě nedávných útoků ve Francii a Belgii nebyl útočník imigrantem, ale narodil se v USA, i když, pravda, do afghánské přistěhovalecké rodiny.

Je ale zřejmé, že tento druh terorismu se nepodaří vymýtit radikálními opatřeními, která navrhuje Trump. Je to běh na dlouhou trať, v níž  hlavní roli musejí hrát zejména různé složky vnitřní bezpečnosti státu. Ty, zdá se, stejně jako ve Francii a Belgii, selhaly, protože orlandského útočníka měly už nějakou dobu v hledáčku jak kvůli domácímu násilí, tak kvůli stykům s radikálními islamisty, ale nezasáhly.

A americká média se také ptají, jak je možné, že muž s tímto profilem, mohl pracovat řadu let pro bezpečnostní agenturu, která dostávala zakázky i od federální vlády.

Pokud bude Trump ignorovat hledání odpovědí na tyto otázky, nakonec mu může masakr politicky spíše uškodit, než pomoct.

Novinky, 14.6.2016