Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Prezidentský trapas

Prezidentský trapas

Na jaře tohoto roku se mohlo zdát, že v české politice dojde k zázraku. Politické strany, které si nepřejí znovuzvolení Václava Klause prezidentem, totiž naznačovaly, že najdou společného kandidáta. Při současném rozložení politických sil v parlamentu by sice ani takový kandidát neměl proti Klausovi mnoho šancí, ale už fakt, že by se strany dokázaly domluvit, by byl průlomový.

 

Skeptici, k nimž patří i autor tohoto sloupku, ovšem už na jaře varovali, že strany, které si Klause nepřejí, nakonec výběr společného kandidáta nejspíš „prokaučují“. Do prezidentské volby zbývá pět měsíců, a tento skeptický scénář se začíná naplňovat.

 

Sociální demokracie, nejsilnější anti-klausovská strana, nejprve tvrdila, že vlastního kandidáta hledat nebude a podpoří společného kandidáta zelených a lidovců. Jenže zelení bez konzultací s lidovci začali hledat svého vlastního kandidáta, a ČSSD začíná tvrdit, že nepřijme kohokoliv. Lidovci též, už tradičně, jednají na vlastní pěst, takže nakonec bude hlavní kvalifikací lidoveckého kandidáta to, že bude „jejich“. A komunisté? Ti podpoří buď jen někoho, kdo by jim nevadil, nebo někoho, kdo napáchá v prezidentském úřadě největší škody.

 

Od začátku bylo jasné, že Klausův protikandidát, který by sjednotil ČSSD, lidovce, zelené a KSČM, se bude těžko hledat, ale zdálo se, že to při jisté míře tolerance není nemožné. Například podpora pro Jiřího Dienstbiera by jistě žádnou ze zmíněných stran výrazně nepoškodila. To by se ale museli lídři všech těchto stran sejít a odpovědně diskutovat s vědomím, že společný kandidát nebude ani pro jednu ze stran tou nejideálnější volbou, ale v konečném součtu bude lepší než Klaus.

 

Pokud se nestane zázrak, k ničemu takovému už nedojde. Spíše si dosyta užijeme politického trapasu, který bude obohacen o prvky českého politického folklóru. Strany a straničky nám budou vysvětlovat, proč nemohou souhlasit s tím či oním kandidátem, ačkoliv lidské i politické kvality všech zatím zmiňovaných protikandidátů Klause přesahují cokoliv, co reprezentují špičky naší stranické politiky. Jenže právě straničtí bosové mají nyní příležitost kádrovat a vyslovovat soudy o lidech, kterým nesahají vesměs ani po kotníky. Je to jejich hvězdná chvíle.

 

Václav Klaus tedy bude se vší pravděpodobností znovu zvolen. Když už to tak musí být, bylo by lepší, kdyby žádného protikandidáta neměl. V prvním kole volby by se tak alespoň ukázalo, jakou má skutečnou podporu—zejména, zda má za sebou skutečně celou ODS.

 

MF Plus, 7.9.2007