Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Přímá volba prezidenta se v mnohém osvědčila

Přímá volba prezidenta se v mnohém osvědčila

V roce 2013, po zvolení Miloše Zemana prezidentem v historicky první přímé volbě, převážil mezi českými politology i komentátory názor, že zavedení přímé volby byl omyl. Přímo volený prezident je prý v parlamentní demokracii nesystémový jev. Připočteme-li k tomu českou politickou kulturu, v níž i nepřímo zvolení prezidenti měli tendence překračovat meze ústavy, máme prý zaděláno na vážné problémy.

 

Mnohé činy prvního přímo zvoleného prezidenta obavy ze zavedení přímé volby u nás potvrzovaly. Občasné obcházení ducha ústavy prezident opíral o svůj mandát „od lidu“, a  mnozí mu dávali za pravdu. Je prý logické, že se snaží vůči vládě i Sněmovně hrát silnější roli.

 

Ve vlně kritiky přímé volby ale zmizely i některá její zřejmá pozitiva, jako byla velká aktivizace společnosti během volební kampaně. Ba co víc, někteří kritici tvrdili, že i tato aktivizace společnost před druhým kolem jen zbytečně polarizovala, což nás provází dodnes.

Současné dění ale některé z těchto výtek relativizuje. I nyní vidíme velkou aktivizaci společnosti. A i když je před druhým kolem společnost opět polarizovaná, zároveň výsledky prvního kola do jisté míry relativizují některé šablony, podle kterých se dle politologů a sociologů společnost dělila v minulých pěti letech. Je to tedy cosi jako užitečná sonda do duše české společnosti.

Dosavadní průběh přímé volby také ukázal překvapující míru slušnosti ve vztazích mezi kandidáty, což se samozřejmě může ještě před druhým kolem ještě změnit. Pokud se to stane, měli bychom ale brát v potaz, co by se nyní dělo, kdybychom měli volbu nepřímou, tedy parlamentem.

Ve světle rozložení sil po podzimních volbách do Sněmovny, přinejmenším ve Sněmovně, by již bylo ve světle spojenectví současného prezidenta s Andrejem Babišem (a podpory pro něj ze strana komunistů, Svobody a přímé demokracie i větší části sociální demokracie) de facto rozhodnuto o výsledku a občané by to toho neměli co mluvit. Jistou překážkou by byl v prvních kolech volby pouze Senát, který by se ocitnul pod brutálním tlakem.

Jinými slovy: nebyl by to zase jednou pěkný pohled a občané by mohli celému tomuto představení jen přihlížet. Navíc nevíme, zda by nepřímo zvolený prezident neměl tendence obcházet ústavu úplně stejně jako ten zvolený přímo. Jinými slovy: nevíme, do jaké míry chování první prezidentů po roce 1989 souviselo s nevyspělou politickou kulturou a do jaké míry se způsobem jejich zvolení.

Ať už druhá přímá volba dopadne jakkoliv, je dobře, že jsme ušetření bezmoci, kterou jsme zažívali při sledování politických obchodů mezi stranami při nepřímé volbě. Navíc není vyloučeno, že příští prezidenti budou mít mnohem menší apetit využívat svůj mandát z přímé volby k rozdělování společnosti a k hrátkám s ústavou.

ČRo Plus, 18.1.2018