You are here: Home Members redaktor's Home Problematický rok Babišovy koaliční vlády

Problematický rok Babišovy koaliční vlády

Druhá vláda Andreje Babiše, kterou jmenoval 27. června 2018 prezident Miloš Zeman, čelila od začátku problémům, které nemohl překonat ani sebelépe napsaný vládní program, ani sebelepší výkon. Tím prvním byla osoba premiéra, jehož trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo se nakonec jako jediná mezi tzv. tradičními stranami rozhodla po vnitrostranickém referendu upozadit coby překážku pro vstup do koalice s ANO sociální demokracie.

Byla to také první vláda od roku 1989 stojící na podpoře komunistické strany. Navíc vláda, v níž byl neoficiální součástí koalice i prezident, na němž takto zkonstruovaná vláda nejen závisela, ale jehož zájmy přímo ve vládě reprezentovalo několik ministrů. Fungování vlády problematizovala též skutečnost, že Babiš do ní jmenoval za hnutí ANO údajné odborníky, které ovšem mohl kvůli jejich slabé politické podpoře snadno nahrazovat jinými, pokud nesplňovali jeho představy. Kabinet tudíž zažil během prvního roku rekordní počet obměn.

Vláda nastoupila v období nebývalého ekonomického růstu, takže mohla zvyšovat některé sociální dávky, důchody i platy státních zaměstnanců.

Ti shodou okolností tvoří voličské základny obou koaličních stran, takže o tom, zda si jejich podporu udrží spíše hnutí ANO, anebo zda se jich alespoň část vrátí od ANO k ČSSD, rozhodovala i interpretace vládní politiky. A znovu, stejně jako v čase vlády Bohuslava Sobotky, se ukazovalo, že v tomto ohledu ČSSD s Babišem na celé čáře prohrává.

Ačkoliv řada sociálních opatření vzešla z dílny ČSSD, konkrétně energické ministryně práce Jany Maláčové, politicky si je byl schopen dál přivlastňovat Babiš. Ten a ministryně financí za ANO Jana Schillerová se zpočátku obvykle stavěli k novým sociálním opatřením opatrně, aby pak oznámili, že „peníze se našly.“ I v důsledku této strategie si ANO udržovalo stálou podporu voličů, zatímco ČSSD dál chřadla.

Opozice během prvního roku druhé Babišovy vlády oprávněně varovala, že vláda v celé řadě oblastí využívá dobrých ekonomických časů k laciným populistickým gestům, jejichž finanční dopady nemusí být udržitelné v případě ekonomického zpomalení. To si na začátku roku začali uvědomovat i Babiš a Schillerová, jenže navržená opatření se jevila být stejně chaotická nesystémová, jako mnoho dalších kroků, které vláda v čele s populistickým oligarchou činila.  Navíc populistické rozdávání onomu typu voličů, kteří dnes ANO primárně podporují, vytvořilo dynamiku, v níž  bude i při ekonomickém růstu těžké nežít na dluh.

ČSSD, která zaplatila za koaliční spolupráci poměrně velkou politickou cenu, nepochybně přispěla k tomu, že se podařilo alespoň částečně rozbít hlasovací blok ANO, KSČM a okamurovců, který reprezentuje jisté nebezpečí pro nezávislost médií a právní stát. Zároveň ale tím, že Babišovi takříkajíc kryla záda, přispěla k další kumulaci jeho osobních problémů, které vládu opakovaně ohrožovaly.

Babiš byl a je v centru všeho dění, většina  politických skandálů v České republice se točí okolo něj. Včetně toho pro něj i zemi zatím potenciálně nejhoršího, v němž Evropské komise, zatím jen předběžně, konstatovala, že Babiš je v zásadním střetu zájmů, protože se neodstřihl dostatečně od firmy Agrofert, která pobírá evropské dotace. I ve snaze odvést od podobných problémů pozornost se Babiš zatím soustředil více na populistické uplácení své voličské báze, než aby jeho vláda využila dobrých ekonomických výsledků země k investicím do budoucnosti. A to může být pro Českou republiku brzy vážný problém.

ČRo Plus, 27.6.2019