Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Proč chtějí Zeman a Babiš předčasné volby

Proč chtějí Zeman a Babiš předčasné volby

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nedávno navrhl, aby se volby do Poslanecké sněmovny příští rok konaly nikoliv v řádném termínu, tedy v říjnu, ale na jaře. Měl pro tento svůj nápad zdánlivě racionální pohnutky. Ta hlavní byla ekonomického rázu: vláda vzniklá po volbách na konci jara má ještě stále šanci sestavit vlastní rozpočet.

Návrh podpořil i prezident Miloš Zeman, se stejným argumentem. Jenže u ostatních vrcholných politiků a politických stran nezískalo duo Zeman-Babiš pro myšlenku posunutí voleb podporu. A to zejména proto, že předčasné volby jsou prý mimořádným opatřením, které je odpovědí na nějakou politickou krizi. Česká Republika navíc během své existence zažila předčasný odchod vlády už několikrát. Premiér Bohuslav Sobotka mluví o potřebě politické stability v rušné době, a tu by předčasné volby narušily.

Argumenty Zemana i Babiše jsou jistě pádné, a stejné pádné jsou argumenty jejich oponentů. Ve skutečnosti ale ani jedna strana neřekla zcela otevřeně, jaké motivy má.

Pokud jde o Babiše a Zemana, oba dobře vědí, že vláda zvolená na konci jara obvykle už jen přebírá návrh rozpočtu od té odcházející, přičemž úplně nový už nestačí připravit. Skutečným důvodem, proč oba politici chtějí předčasné volby, tedy spíše je blízkost sněmovních a prezidentských voleb. Pokud k žádné změně nedojde, ty sněmovní budou na konci října, ty prezidentské o necelé dva měsíce později v lednu.

Zdá se, že Zemanovi a Babišovi z nějakých důvodů záleží na tom, aby se obě volební kampaně neprolínaly. Mohou to být samozřejmě důvody zcela racionální—kupříkladu že tón obou kampaní se velmi liší. Ta sněmovní je více zaměřená na věcná témata a program příští vlády, zatímco ta prezidentská, jak se ukázalo minule, se nese v mnohem více populistickém duchu.

Je také možné, že si zejména Zeman nepřeje, aby byl v době vrcholící prezidentské kampaně pod lupou kvůli tomu, jak sestavuje, či nesestavuje vládu. Mnozí si ještě pamatují, že jeho průtahy při jmenování Bohuslava Sobotky premiérem a pak i jmenování celé vlády nesla část veřejnosti dosti nelibě. Jinými slovy: kdyby se sněmovní volby konaly na jaře, měl by Zeman během léta mnohem volnější ruku při ovlivňování toho, jak a kdy bude nová vláda jmenována.

Přesně toho se ovšem ale bojí většina parlamentních stran. Nemají dobré zkušenosti s prezidentovými pokusy obcházet zavedené ústavní postupy, takže bez ohledu na to, jak ho vnímají obecně, udělají vše proto, aby zúžily jeho manévrovací prostor.

Ty, které mají v plánu nominovat vlastní prezidentské kandidáty, si také uvědomují, že jim konání sněmovních voleb těsně před těmi prezidentskými dává vůči Zemanovi jistou výhodu v tom, že k propagaci svých kandidátů mohou de facto využít dvě volební kampaně.

Jestliže Babiš jako jediný tuto výhodu odmítá, nabízí se chtě nechtě otázka, zda už není se Zemanem předběžně domluven na nějakém společném postupu v prezidentských volbách. Zatímco na jaře roku 2017 by Babiše a jeho hnutí ANO ještě asi nikdo nenutil, ať vyloží karty ohledně prezidentského kandidáta, na podzim už je vyložit bude muset.

A zdá se, že je Babiš přesvědčen, že by jeho zamýšlený postup mohl snížit šance na úspěch ve volbách sněmovních. Kdyby kupříkladu měl v plánu podpořit Zemana, je jisté, že by sněmovní kampaň ANO byla silně ovlivněna tématy, které bude nastolovat právě Zeman. A ta mohou mít potřebnou mobilizační sílu, pokud jde o Zemanovo znovuzvolení, ale nemusí při jejich časté kontroverznosti být výhodná pro stranu, o které bude už ve sněmovních volbách známo, že stojí za Zemanem.

ČRo Plus, 18.3.2016