Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Proč má hlasování o důvěře smysl

Proč má hlasování o důvěře smysl

Reakce vládních politiků na rozhodnutí opozice vyvolat hlasování o nedůvěře ve vládu se dají shrnout tak, že opozice, která ke svržení vlády nemá dostatek hlasů, jen zdržuje politický a státní provoz. Ruší potřebný klid k práci.

Smyslem tohoto hlasování o nedůvěře ale není svržení vlády, nýbrž především politická diskuze, která se před samotným hlasováním odehraje. V konkrétní rovině se opoziční politici před televizními kamerami pokusí veřejnosti vysvětlit, že podporu vládní koalice pro státní dotace biopaliv doprovází monumentální konflikt zájmů majitele podnikatelského impéria, které biopaliva produkuje, a přitom místopředsedy vlády i šéfa hnutí ANO v jedné osobě Andreje Babiše.

V obecnější rovině jde ale o víc. Jde o potřebnou infúzi politiky do poněkud zmrtvělého politického dění u nás. K němu přispělo nejen značné oslabení opozice po posledních volbách do Poslanecké sněmovny, ale také jakési implicitní přijetí Babišovy teze, že stát se nejlépe řídí jako firma—bez zbytečného vyrušování „politickou žvanírnou“.

Leckdo si nyní možná libuje, že po letech pravicových koalic zmítaných vnitřními konflikty se nyní u nás poměrně klidně vládne a situace v zemi se zlepšuje. To je pozitivní, jenže se tak bohužel děje částečně na úkor politiky a „politična“.

O zásadních věcech se rozhoduje—inu, tak trochu „babišovsky“. Tedy bez velkých diskuzí ve vládě, nebo v PS. Babišovi koaliční partneři přijali zřejmě tezi, že pokud vláda předvede dostatečně dobrý výkon, veřejnost ji nakonec promine jak ignorování Babišova konfliktu zájmů, tak potlačení skutečné politické diskuze na úkor jakési „firemní“ kultury, která v současné vládě převládá.

Hlasování o nedůvěře tak dává šanci na jistý „comeback“ nikoliv jen dosud téměř neviditelné opozici, ale především samotné politice. Může vrátit do skutečně politické roviny některé problematické dimenze fungování jinak úspěšné vlády, která dokázala dosavadní chabou kritiku ze strany opozice různými způsoby odrážet nebo dokonce zesměšňovat s pomocí odkazů na minulost.

 V konečných důsledcích může tak být hlasování o nedůvěře paradoxně dobré i pro vládní tábor. Možná si koaliční spojenci Babišova ANO uvědomí, že když už někdo uzavře faustovskou smlouvu, má šanci neskončit v politickém pekle, jen když si ujasní, kde jsou hranice, za něž už nelze jít.

Právo, 23.5.2015