You are here: Home Members redaktor's Home Proč nebudou předčasné volby a vláda vydrží až do voleb

Proč nebudou předčasné volby a vláda vydrží až do voleb

Když Ústřední výbor Komunistické strany Čech a  Moravy rozhodl, že strana ukončí toleranci menšinové vlády Andreje Babiše, pokud se v dohodovacím řízení mezi lídry komunistů a hnutí ANO nepodaří dosáhnout toho, aby vláda přestala ignorovat podmínky komunistů, rozhořela se debata, zda vláda vůbec vydrží do řádných voleb. Ty prezident vyhlásil na 8. a 9. října tohoto roku.

Jedním ze scénářů, o němž se začalo mluvit, je, že KSČM odejde do opozice a případně podpoří hlasování o nedůvěře vládě. Pokud by se pro nedůvěru vyslovila většina všech poslanců, vláda musí podat demisi.

Druhým diskutovaným scénářem je vyvolání předčasných voleb. Ústava už od svého vzniku dává možnost prezidentovi, že Sněmovnu může rozpustit při naplnění jednoho ze čtyř přesně specifikovaných scénářů. Žádný z nich ale momentálně není ve hře.

V roce 2009 byl ovšem přijat ústavní dodatek, který umožňuje Sněmovně, aby přijala ústavní většinou, tedy nejméně 120 hlasy, usnesení o svém rozpuštění. Prezident ji v takovém případě následně musí rozpustit a vypsat předčasné volby.

Scénář, který by vedl k pádu vlády na základě hlasování o nedůvěře je sice za současné situace o něco pravděpodobnější, než rozpuštění Sněmovny, ale i tak existuje jen velmi malá šance, že by se uskutečnil. Musela by ho totiž podpořit vedle komunistů i většina stran současné opozice.

Ty sice Babiše dlouhodobě kritizují, ale v poslední době v některých z nich převážil názor, že bude lepší nechat jeho vládu vládnout až do konání říjnových voleb, protože její pád by pustil do hry prezidenta Miloše Zemana. A ten by podle mínění mnohých ustavil svoji vlastní vládu, která by se bez ohledu na to, zda získá důvěru Sněmovny, snažila naplnit Zemanovy priority. Vzhledem k tomu, že prezident vychází opakovaně vstříc zájmům Ruska a Číny, byla by podle části opozice taková vláda bezpečnostním rizikem pro Českou republiku.

Rozpuštění Sněmovny a vypsání předčasných voleb pro změnu není reálnou alternativou k pádu vlády hned z několika závažných důvodů. Tím prvním je nedostatek času. Do řádných voleb zbývá jen šest měsíců, takže případné rozpuštění Sněmovny a vypsání předčasných voleb by termín při splnění všech ústavou předepsaných lhůt posunulo nanejvýš o pár měsíců. Nejspíš by to znamenalo, že by se volby konaly v létě, kdy je nemalá část voličů na dovolených.

Druhým důvodem je, že Ústavní soud zrušil části volebního zákona. Sněmovna i Senát by sice mohly novelizaci zákona schválit do konce dubna, ale nelze zaručit, že se nevyskytnou komplikace. Rozpuštění Sněmovny v situaci, kdy není schválen nový volební zákon, by bylo čiré politické šílenství.

A pak jsou zde zcela pragmatické zájmy politických stran. Všechny už v podstatě napřely síly a organizační um ke konání voleb říjnu. A připravily též strategii pro financování volební kampaně.

Pokud by se volby konaly dříve, profitovalo by z toho nejvíc hnutí ANO, které má k dispozici nejvíce finančních  prostředků a nemusí se zdržovat jednáním stranických grémií, protože o všem zásadním rozhoduje Babiš. Ostatní strany by tak hnutí ANO nalily novou krev do žil v době, kdy v průzkumech stranických preferencí už od léta minulého roku ztrácí voličskou podporu.

Je tedy téměř jisté, že Babišova vláda vydrží až do řádných voleb. Babiš komunisty už po schválení rozpočtu k ničemu nepotřebuje, a dobře ví, že ani jejich odchod do opozice nevyústí do pádu jeho vlády. Což neznamená, že nebudeme svědky politického divadla, které budou různé strany okolo konání předčasných voleb nebo pádu vlády ve snaze zapůsobit na voliče rozehrávat.

ČRo Plus, 9.4.2021