Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Proč padla koalice lidovců a Starostů?

Proč padla koalice lidovců a Starostů?

Vedení lidové strany vyzvalo hnutí Starostů a nezávislých, aby zvážilo nabídku ukončit před volbami spolupráci v rámci volební koalice raději přijalo místa na lidoveckých kandidátkách. A to ve stejné podobě, v jaké by Starostové na kandidátkách figurovali v případě koalice.

Důvodem byly obavy, že by formální volební koalice, jak naznačovaly volební průzkumy, nemusela překročit potřebnou hranici deseti procent. To by nejen znamenalo, že ze Sněmovny by v podstatě zmizel politický střed, ale  vzhledem k tomu, že se hlasy pro neúspěšné strany a hnutí přerozdělují ve prospěch těch, které překročí pětiprocentní hranici, mohlo by—zejména těsné—selhání koalice také pomoci hnutí ANO Andreje Babiše k většinové vládě.

Hned po oznámení lidoveckého rozhodnutí se vynořila řada názorů, zda je to rozhodnutí dobré a zda není zbytečně opatrnické. Definitivní odpověď se už nedozvíme, protože formální koalici lidovců a Starostů neotestují volby. Přijmou-li ale Starostové nabídku lidovců, aby kandidovali na lidoveckých kandidátkách ve stejné podobě,  jako by tomu bylo v rámci koalice, jistou odpověď nakonec možná přeci jen mít budeme.

V rámci politického nekrologu za padlou koalici je na prvním místě třeba konstatovat, že koalice byl sice riskantní, ale v jádru smysluplný projekt. Zavedená strana s komplexní celostátní organizací a hnutí sdružující hybatele komunální i regionální politiky měly potenciál vytvořit dohromady synergický efekt. Tedy vznik nové kvality či přidané hodnoty, které by jejich koalici umožnily získat více voličských hlasů, než by byl prostý součet preferencí obou subjektů

Pokud jde o program, lidovci by do koalice vnesli svůj sociálně-konzervativní program kladoucí důraz na tradiční hodnoty a umírněnost, zatímco Starostové se svými liberálnějšími postoji by zřejmě oslovili středové městské liberály, kteří jsou ve světle dění v ostatních stranách bez politického domova.

Hlavním důvodem pro krach koaličního projektu je způsob, jímž byl uskutečňován. Mnoha voličům mohla být na jedné straně sympatická deklarovaná odvaha obou subjektů riskovat, jakož i zdánlivá důvěra jejich představitelů v úspěch. Jenže aby se tyto sympatie přetavily ve volební preference, k tomu bylo zapotřebí mnohem většího tahu na branku, zejména v KDU-ČSL.

Zejména z moravských organizací lidovců se  opakovaně ozývaly pochybnosti. Strana jako celek až  příliš vyzařovala to, co lidovce dlouhodobě charakterizuje: tedy nedůvěru k experimentování, když má strana, pokud by šla do voleb sama, takříkajíc svoje jisté. Příliš nepomohl ani slabý marketing nového projektu, kdy ani několik týdnů po schválení koalice řada voličů nevěděla, že lidovci a Starostové koalici vytvořili.

Svoji roli sehrála bohužel i metodika agentur zkoumajících volební preference. Řada z nich se z různých důvodů na oba subjekty ptala dál odděleně, což bylo pochopitelně matoucí. Bylo stále zřejmější, že ve třech měsících, které zbývají do voleb, se nemusí podařit informační manko ve vztahu k voličům dohnat, což by samozřejmě jen dál zvyšovalo nervozitu o smyslu celého projektu zejména v řadách lidové strany. Jít do voleb s takovou výzbrojí by pak mohlo být pro koalici skutečně hodně riskantní.

Z koalice ale přeci jen něco zůstává. Přijmou-li Starostové nabídku lidovců kandidovat na kandidátkách KDU-ČSL v podobě, která platila v koalici, mnoho voličů bude dál spolupráci obou subjektů vnímat jako koalici svého druhu. A uspěje-li toto spojenectví, což se zdá realistické vzhledem k tomu, že nyní potřebuje překonat jen hranici pěti procent, nic nebrání tomu, aby se v budoucnosti jako skutečná koalice prezentovalo.

ČRo Plus, 19.7.2017