Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Proč raději odložit zákon o referendu?

Proč raději odložit zákon o referendu?

Poslanecká sněmovna se v tomto volebním období podle informací Práva už nedostane k projednání ústavního zákona o referendu. Vezmeme-li v úvahu podobu odloženého zákona, je to dobrá zpráva.

Navržený zákon by totiž představoval několik rizik pro naši parlamentní demokracii. Jeho největší slabinou je, že kombinuje poměrně nízký práh pro vyvolání referenda—petici podepsanou 250 000 občany—se závazností jeho výsledků pro vládu.

Nedávné rozhodnutí britského nejvyššího soudu, podle nějž výsledky referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie musí schválit parlament, by nám přitom mohlo být užitečným vodítkem. Referendum se totiž za jistých okolností nejen může stát nástrojem vlády k obcházení parlamentu, ale v případě, že by se u nás vynořila silná populistická strana, také pokusů populistů obejít vládu i parlament.

Pokud by zákon stanovil, že výsledky referenda jsou pro vládu jen poradním hlasem, a aby se staly závaznými, musí je ještě posvětit parlament,  riziko výše zmíněná rizika by se snížila. Bylo by to také stvrzení charakteru našeho státu coby parlamentní demokracie.

Specificky českým problémem je pak role prezidenta. Ten je nyní přímo volený, ale ústavně nemá příliš mnoho nástrojů, aby prosadil vlastní politiku. Může nanejvýš přesvědčovat vládu a parlament, aby byl přijat určitý zákon.

Vezmeme-li v úvahu, že náš první přímo zvolený prezident Miloš Zeman se pokoušel obcházet PS, a že se opakovaně odvolává na vlastní mandát, který má přímo od voličů, dával by stávající návrh zákona o referendu nejenom tomuto, ale i jakémukoliv příštímu aktivistickému prezidentovi, do ruky mocnou zbraň.

Sehnat 250 000 podpisů pod petici navrhující referendum o tom, co chce prosadit prezident, by pro hlavu státu nebyl obtížný úkol. Mohli bychom se tak dočkat toho, že máme fakticky dvě centra výkonné moci a dva zdroje zákonodárství. To je ovšem spíš cesta k politickému chaosu než k prohloubení demokracie.

 Právo, 31.1.2017