You are here: Home Members redaktor's Home Proč sjezd lidovců nebude přelomový

Proč sjezd lidovců nebude přelomový

Lidovci se chystají na svém nadcházejícím sjezdu zvolit místo odcházejícího Pavla Bělobrádka nového předsedu, což by mohl být pro stranu, s níž to v průzkumech stranických preferencí momentálně nevypadá nejlépe, určitý nový impulz.

Jenže se bohužel nezdá, že by KDU-ČSL kromě změny ve svém čele plánovala větší změny také ve své konzervativní politice, která se stále více míjí s postoji mladších voličů.

Bělobrádek nedávno publikoval v Katolickém týdeníku text, který shrnoval jeho představy o tom, co by KDU-ČSL měla ideově reprezentovat. Bělobrádek se vymezil proti údajně sobeckému liberalismu, přičemž zdůraznil, že se strana musí držet svých tradičních hodnot, vycházejících z křesťanství.

Po lidoveckém politikovi asi nikdo nemůže chtít, aby se hlásil k liberalismu, ale pokud nemá KDU-ČSL na prahu druhého století své existence klesnout trvale pod pětiprocentní práh volitelnosti, bude se muset některým liberálnějším pohledům na moderní svět otevřít.

Mohla by si vzít příklad z německé CDU, ale Bělobrádek se ve svém textu spíše hlásil ke konzervativnějším křesťansko-demokratickým stranám v Evropě. 

Modernita lidovců

Potíž s touto strategií je, že v českém kontextu neoslovuje mladší voliče, z nichž většina není nábožensky organizovaná. Lidovci tak cílí především na starší maloměstské a vesnické voliče, což je ovšem voličská skupina, o jejíž přízeň musí strana soutěžit se sociální demokracií, komunisty a hnutím ANO.

Lidovce v této věkové skupině navíc podporují především voliči hlásící se ke křesťanství, jenže těch ubývá. A v dostatečně velkém počtu se vyskytují jen na Moravě a ve východních Čechách, což z lidovců dělá stále více jen regionální stranu.

Strana ani v symbolické rovině navíc neoslovuje mladší ženský elektorát, s jeho představami o větší emancipovanosti a rovnosti s muži.

Symbolické je v tomto směru už to, že o funkci předsedy budou bojovat tři muži: Jan Batrošek, Marek Výborný a Marian Jurečka. Po významnějších ženských političkách, jako bývala Zuzana Roithová nebo Vlasta Parkánová, se ve straně slehla zem.

Jednou z charakteristik, které si v plejádě českých konzervativních stran, mohl volič spojit s lidovci, byly jejich proevropské postoje. Jenže i zde KDU-ČSL vysílá v současnosti matoucí signály.

Odmítla se kupříkladu spojit s TOP 09 a Starosty před evropskými volbami, ačkoliv všechny tři strany jsou členy frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. A dva z kandidátů na předsedu – Bartošek a Výborný – by se v budoucnosti nebránili užší spolupráci s euroskeptickou Občanskou demokratickou stranou.

V obecné rovině se zdá, že hlavním problémem českých lidovců je modernita. Nejenže se staví téměř instinktivně odmítavě k pokusům o novou definici rodiny a k pokusům a větší emancipaci žena a sexuálních menšin, ale výroky, jako je Bělobrádkův o sobeckém liberalismu, se distancují od většiny velkoměstských mladších voličů.

Poněkud zkostnatěle se jeví i v přístupu k moderním technologiím, kde prohrávají souboj o mladší voliče s Piráty. Ti představují pro lidovce navíc i další problém: před jejich nástupem byla KDU-ČSL jakousi kompromisní volbou pro mnoho středových liberálů, kteří neměli takříkajíc koho volit.

Je jistě logické, když křesťansko-demokratická strana mluví o tradičních hodnotách. Otázkou je, zda nepotřebují být některé z těchto hodnot přizpůsobeny prudce se měnící struktuře společnosti. Vyjádření klíčových lidoveckých politiků před sjezdem zatím nenasvědčují tomu, že by lidovci o takové strategii uvažovali.

ČRo Plus, 27.3.2019