You are here: Home Members redaktor's Home Psát evropské nekrology je předčasné

Psát evropské nekrology je předčasné

V květnových volbách do Evropského parlamentu podle dosavadních průzkumů zřejmě posílí nacionalisticko-populistické strany, což vítají euroskeptici u nás i jinde v Evropě. Jelikož dvě největší dosavadní politická uskupení v Evropském parlamentu—lidovci a socialisté--zřejmě nedají dohromady většinu, přestane prý fungovat neformální proevropská většinová koalice těchto stran.

A jelikož nacionalisticko-populistické a euroskeptické strany možná získají až třetinu hlasů, budou prý schopné blokovat návrhy proevropských stran na další evropskou integraci. Dokonce i politici, jejichž strany k euroskeptickému bloku nepatří, jako je český premiér Andrej Babiš, si slibují od posílení nacionalistických stran v eurovolbách určité posílení hlasu menších států, protože se prý oslabí vliv Bruselu.

A někteří euroskeptici už píšou rovnou evropské nekrology. Posílení populistů a nacionalistů v EP je prý jen začátek, protože socialistické, liberální a křesťansko-demokratické strany, které tvořily páteř evropské politiky po několik dekád, budou zřejmě dál slábnout.

Tento scénář ovšem vynechává některé důležité nové jevy v evropské politice. Jedním z nich je skutečnost, že posilování populisticko-nacionalistických stran v posledních letech úzce souviselo s nezvládnutou migrací. Jinými slovy: nevíme zatím, zda zmíněné strany v různých evropských zemích budou dál sílit, pokud ztratí boj s  migrací jako svoje hlavní téma. Není jasné, zda k jejich případnému dalšímu posilování bude stačit odpor k myšlence další evropské integrace.

Dalším novým jevem je posilování politických subjektů v různých zemích, které se sice nehlásí k táborům tradičních evropských stran, ale pokud jde o EU, jsou proevropské. V průzkumech veřejného mínění v Německu se nyní jako druhá nejsilnější politická formace umisťuje Strana zelených. U nás jsou to Piráti. A ve Francii vede v průzkumech i navzdory propadu popularity prezidenta Emanuela Macrona jeho hnutí Republika v pohybu. Z europarlamentu také zmizí početný kontingent britských poslanců, z nichž většina měla vůči EU spíše skeptické postoje.

Po volbách se tedy spíše než rozpad proevropských sil dá očekávat jejich určité přeskupení. Je možné, že bude nutné tvořit složitější koalice, než bylo dosavadní spojení lidovců a socialistů v zásadních otázkách, ale je také možné, že právě jisté narušení zaběhaných způsobů fungování dosavadních tahounů evropské integrace, přinese novou dynamiku na straně ostatních proevropských sil, včetně těch nových.

Důležité bude i to, zda euroskeptické a nacionalistické síly budou schopné postupovat jednotně. Ačkoliv probíhají různá jednání, ze stran, které se řídí heslem „naše země na prvním místě“ je těžké stvořit jednotnou koalici. A i mezi těmito stranami navíc existují rozdíly v míře jejich odporu vůči různým formám evropské integrace, jako je třeba pokračující existence eurozóny.

Závěry o dalším oslabení společného evropského projektu po evropských volbách jsou tedy poněkud předčasné. Kompas politického vření v zemích EU rozhodně neukazuje jen jedním směrem, což mnohým autorům množících se evropských nekrologů uniká.

ČRo Plus, 20.4.2019