Radar strýčkem Příhodou
Marně někteří komentátoři a analytici, včetně autora těchto řádků, českým politikům radili, aby, řečeno lidově, ubrali plyn ve svých vášnivých kampaních za nebo proti umístění amerického protiraketového radaru na českém území. V české kotlině to po nějakou dobu vypadalo, že se kvůli radaru schyluje k občanské válce. Bylo prostě „přeradarováno“. To vše navzdory varováním, že o radaru nemá úplně jasno ani samotná Amerika, kde se schyluje k prezidentským volbám a kde už teď ovládá kongres Demokratická strana.
Na vládní zastánce radaru po určitou dobu neplatily ani výzvy, aby se nepouštěli do bilaterálních jednání s USA, protože obě země jsou koneckonců členy NATO, což je tudíž instituce, na jejíž půdě by se o radaru mělo jednat. Když se pak v podobě návrhů amerických politiků, aby na radarové základně byli přítomni ruští inspektoři, ukázalo, že Američané komunikují s Putinovým Ruskem tak trochu přes hlavy českých politiků, někteří členové vlády sice zpozorněli, ale jejich nadšení pro údajné utužování česko-amerických vztahů skrze radar nepolevilo.
Minulý týden zveřejnily americké tajné služby zprávy, že Irán, před jehož raketami nás měl radar chránit, přestal vyvíjet jaderné zbraně už před třemi roky. I další země z tzv. „osy zla“, Severní Korea, od svého jaderného programu před časem upustila.
Premiér Mirek Topolánek při diskusi před hlasováním o nedůvěře jeho vládě prohlásil, že se nic nemění, protože radar je zařízením budovaným proti raketám, a ty nemusí nést jen jaderné nálože. Ministr zahraničí Karel
To je pěkně řečeno, ale je téměř jisté, že „strýček Příhoda“ nebude dostatečným argumentem například pro Stranu zelených, až se bude o radaru hlasovat v parlamentu. Zelení totiž měli s radarem problémy ještě před tím, než se vyjevilo, že ho máme v Brdech mít kvůli „strýčkovi Příhodovi“. Věrohodnější bude i argumentace levicové opozice, až bude tvrdit, že není nutné činit z České republiky terč mezinárodního terorismu či preventivních útoků, když se ukazuje, že Irán či Severní Korea nemají zbraně hromadného ničení, které teprve z raket dělají smrtelné nebezpečí pro velké části populace zasaženého státu.
Je tedy velmi pravděpodobné, že radar nakonec v Česku nebude. Starostové obcí v Brdech mohou jen doufat, že vláda nezapomene na své sliby napumpovat do jejich oblasti stamilióny.
MF Plus, 14.12.2007