You are here: Home Members redaktor's Home Reakce EU na polské a maďarské zablokování ovlivní unijní budoucnost

Reakce EU na polské a maďarské zablokování ovlivní unijní budoucnost

Evropská unie se už několik let snaží přimět Maďarsko a  Polsko, aby dodržovaly principy vlády práva. Spustila s nimi řízení podle článku 7 evropských smluv, které by za určitých okolností mohlo vést k tomu, že by tyto země byly zbaveny hlasovacích práv v Evropské radě. Jenže tato sankce vůči té které zemi musí být schválena jednomyslně všemi ostatními členskými zeměmi. A Polsko a Maďarsko už dopředu oznámily, že si budou vzájemně krýt záda.

EU tak nyní přišla v rámci jednání o masivním fondu obnovy, přijatém coby odpověď na koronakrizi, i jednání o novém evropském rozpočtu s novým mechanismem, který by přidělování evropských fondů vázal na dodržování principů právního státu. Příděl peněz té které zemi by mohl omezen hlasováním s pomocí kvalifikované většiny, tedy nikoliv jednomyslného rozhodnutí ostatních zemí.

Zdálo se, že Polsko a Maďarsko nový mechanimus akceptují, ale nakonec před několika dny oznámily, že se rozhodly blokovat konečné schválení nového evropského rozpočtu i spuštění fondu obnovy. Maďarský premiér Viktor Orbán tvrdí, že by nový mechanismus udělal z EU cosi jako Sovětský svaz, polský premiér Mateusz Morawiecki pro změnu mluví o nepřijatelném dvojím metru.

Někteří němečtí politici, jejichž země nyní předsedá EU, se postavili k jednání obou zemi s mírnou ironií: jestliže obě ve sporu s EU o dodržování principů právního státu dlouhodobě tvrdí, že žádné zásady prvního státu neporušují, nemají se čeho bát. Proč tedy evropský rozpočet blokují?

Nastalou situací se má nyní mimořádně zabývat Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti členských zemí. Výsledky jejich jednání budou mít zcela zásadní význam pro budoucnost Unie.

Pokud by totiž ostatní státy na vydírání Polska a Maďarska přistoupily přinejmenším bez toho, že by obě země slíbily nápravu, byl by zcela rozmělněn hodnotový základ EU. Bylo by vytvořeno nepsané pravidlo, že členské země nemusejí dodržovat společné principy a pravidla hry, a přesto mají nárok na finanční pomoc od bohatších států unie.

Některé z nejbohatších zemí EU, které patří do klubu takzvaných šetřivých zemí, v čele s Nizozemskem, mají naštěstí s rozmělněním principů EU problém. Už při jednání o fondu obnovy bojovaly o to, aby jihoevropské země, které opakovaně porušují rozpočtovou kázeň, a mají tudíž obrovské státní dluhy, nedostávaly peníze z fondu obnovy bez podmínek. I kvůli jejich tlaku byl nakonec celkový objem peněz ve fondu zmenšen, a mnohem větší část, než se původně zamýšlelo, bude financována z půjček, nikoliv přímými dotacemi.

Tyto země nyní zřejmě neustoupí jen tak ani Polsku a Maďarsku. Pokud by tak učinily, vytvořily by precedens, který by mohl za určitých okolností Unii zcela rozložit. Bohatší část EU má navíc v rukou silnější karty: peníze z Bruselu potřebují více chudší země na východě a jihu Evropy než její Sever.

Co na tuto bezprecedentní situaci říkají české politické špičky? Zatím téměř nic. A to přesto, že kroky Maďarska a Polska nyní blokují i stamiliardy korun, které má Česká republika dostat z evropského rozpočtu a fondu obnovy. V cestě silnější reakci ze strany našich politiků stojí falešná solidarita s dvěma visegrádskými spojenci. Těm přitom obě následnické země Československa už měly dávno v rámci visegrádské skupiny přátelsky dát najevo, že jejich porušování principů EU může další visegrádskou spolupráci ohrozit.

Jak České republice tak Slovensku se ještě stále nabízí příležitost, aby v nadcházejících jednáních o tom, jak ze současné šlamastyky ven, sehrály konstruktivní roli. Tedy aby využily svých nadstandardních vztahů s oběma visegrádskými spojenci k tomu, aby je takříkajíc přivedly k rozumu. Jinak hrozí, že společný evropský projekt buď zajde na úbytě, nebo se rozlomí na země ochotné hrát podle společných pravidel a autoritářskou periférii.

ČRo Plus, 18.11. 2020