Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Riskantní hra se služebním zákonem

Riskantní hra se služebním zákonem

Premiér v demisi Andrej Babiš by rád změnil služební zákon. Jeho ministrům prý znemožňuje, aby si mohli přivést do vysokých funkcí na ministerstvech svoje lidi. Jenže jakýkoliv pokus rozmělnit služební zákon nás může dostat do kolize s Bruselem a mít vážné dopady na proplácení evropských dotací.

Neprojde bez povšimnutí už proto, že Česká republika má ve vztahu ke služebnímu zákonu neslavnou historii. Byl sice původně schválen jako jedna jedna z podmínek vstupu do EU už v roce 2002, ale různé politické reprezentace pak opakovaně odkládaly jeho účinnost. ČR v roce 2014 schválila novou verzi zákona, až když EU hrozila krácením dotací.

Hlavní důvod pro více než deset let trvající obstrukce byl stejný, který dnes oprašuje Babiš:  neochota politických stran vzdát se vlivu nad státní správou, který jim umožňoval rozdávat vysoké úřednické posty jako prebendy a přivádět do státní správy svoje lidi, kteří jim jdou takříkajíc na ruku.

Zákon o státní službě právě tomuto brání. Pokud jde o chod ministerstev, je jeho největším výdobytkem vznik pozic státních tajemníků, kteří dohlížejí na administrativní chod ministerstva nebo odměňování a kariérní postup úředníků. Stejně důležité jsou pozice odborných náměstků, jejichž odvolání je kvůli služebnímu zákonu složité.

Babiš si ale stěžuje, že ministerstva prý řídí spíše tito náměstci než ministři. A tzv. superúředník, který z ministerstva vnitra dohlíží na systém státní správy, je prý leckdy víc než celá vláda.

Je to jen pustá demagogie politika, který by chtěl řídit vládu i stát jako firmu, a kterému tudíž vadí, že státní správa, včetně ministerských úředníků, je na něm do značné míry nezávislá. Zkouší, kam až může zajít. Některé radikálnější návrhy na snadnější odvolávání vysokých úředníků už sice jeho vláda opustila, ale dál hledá, jak zákon o státní službě rozmělnit.

Babiš by měl být ale opatrný. V Bruselu totiž sledují každý krok premiéra s minulostí vlastníka obrovského podnikatelského impéria (které získává od EU nemalé dotace), nejen skrze prizma dalšího střetu s občas „neposlušnou“ Českou republikou, ale i skrze prizma Babišových možných osobních zájmů a jeho zpochybňování parlamentní demokracie i právního státu.

Právo, 24.2.2018