Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Šance pro ne-Zemana

Šance pro ne-Zemana

Hrad Miloše Zemana v posledních pěti letech pilně přitápěl pod kotlem polarizace společnosti. Živil mýtus o „kavárně“ versus většinovém zbytku společnosti—tzv. „obyčejných“ lidech za hranicemi velkých měst, s nimiž prý souzní na rozdíl od elitářů právě Zeman.

Výsledky prvního kola prezidentských voleb ukazují, že Zemanovo dělení společnosti bylo do jisté míry falešně. Je sice formálně vítězem prvního kola, ale většinu získal „ne-Zeman“—tedy protizemanovsky silně naladěný tábor všech těch, které si Zeman poštval proti sobě.

V prvním kole měl tento tábor několik tváří. Nyní má už jen jednu: ne-politika Jiří Drahoše. Ten, jistě ne náhodou, ztělesňuje v mnohých ohledech přesně opačné kvality než ostřílený politický matador Zeman--důstojnost, kultivovanost, neagresivnost.

Podpora, kterou Drahošovi okamžitě vyjádřili téměř všichni ostatní neúspěšní kandidáti, není naneštěstí pro Zemana jen formalita. Nepochybně dost souzní s tím, jak to cítí i voliči těchto kandidátů.

 V druhém kole tak Zeman bude stát proti víceméně celému proti-zemanovskému táboru.

 V roce 2013 vyhrál i proto, že jeho protikandidát Karel Schwarzenberg měl podobně vysoké negativní preference jako on sám. Nyní má ale vysoké negativní preference především Zeman, zatímco jeho soupeř je přijatelný pro široké spektrum voličů. Aby vyhrál, potřebuje tedy protizemanovský blok rozdělit. Jenže to bude při vysoké míře naštvanosti na současný Hrad těžké.

Svoji politiku, styl i problematické okolí, jak mu radí jeho spojenec Andrej Babiš, už změnit nedokáže. Spíš musí doufat, že se mu podaří v příštích dvou týdnech znevěrohodnit Drahoše alespoň do té míry, že část protizemanovských voličů zůstane v druhém kole doma.

Obecně se zdá, že bývalý prognostik Zeman ne úplně pochopil vývoj společnosti. Jeho jednostranná sázka na její starší „post-komunistický“ segment nevzala dostatečně v potaz demografické změny a  generační posuny v posledních letech. Prohraje-li, bude to i symbolický konec post-komunistické éry u nás.

 

Právo, 15.1.2018