Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Sblíží se Rakousko s Visegrádem?

Sblíží se Rakousko s Visegrádem?

Někteří čeští komentátoři a politici vidí výsledky rakouských voleb jako signál, že se Rakousko ve svých pohledech na Evropskou unii a migraci začíná sbližovat se zeměmi Visegrádu. Rakouským lidovcům koneckonců pomohlo k vítězství nejen charisma Sebastiana Kurze, ale i posun k k protiimigrační rétorice. A vládní koalici zřejmě vytvoří se Svobodnými, kteří jsou i v samotném Rakousku často označováni za krajní pravici.

Ti, kdo vidí ve výsledcích rakouských voleb náznaky přibližování k politice zemí Visegrádu, ale evidentně příliš pozorně nesledovali výroky rakouských politiků a programy rakouských stran, jakož se ani nenamáhali se skutečně objektivním srovnáním rakouské politiky s tím, čeho jsme svědky v zemích Visegrádu. Rozdíly mezi Rakouskem a zeměmi Visegrádu jak v otázkách migrace, tak v otázkách evropské integrace jsou totiž i nadále značné.

Začít lze tím, že i rakouští Svobodní, které leckdo hází do jednoho pytle s Národní frontou Marine Le Penové ve Francii nebo s Alternativou pro Německo, nejsou zásadně protievropští. Chtějí, aby Rakousko nejen nadále zůstalo v Evropské unii, ale aby také zůstalo v eurozóně. Srovnáme-li tyto postoje této údajně extrémně pravicové strany s postoji těch českých, umístili by se Svobodní u nás někde v politickém středu.

Rakouští lidovci i Svobodní sice chtějí výrazně omezit migraci a uzavřít migrační trasy v Evropě, ale nemluví ve stylu většiny politických stran či dokonce vlád v zemích Visegrádu, které dnes víceméně odmítají přijímat jakékoliv uprchlíky. Rakousko bude i v případě vytvoření koaliční vlády lidovců a Svobodných jisté počty uprchlíků dál přijímat, i když to budou počty výrazně nižší než v minulosti a budou nastavena přísnější kritéria pro jejich pobyt či možná udílení sociálních dávek.

Rakousku by se přitom mohl jen málokdo divit, kdyby přijalo migrační politiku stejně restriktivní jako země Visegrádu, protože v době vrcholící migrační krize přijalo v přepočtu na hlavu více uprchlíků než Německo. Jenže ani uprchlíky zaplavené Rakousko se pod vládou Kurze k tak restriktivní migrační politice, jakou praktikují země Visegrádu, neuchýlí.

Ani se Svobodnými ve vládě navíc v Rakousku nedojde k žádným pokusům zaškrcovat liberální demokracii, přepisovat účelově ústavu či omezovat veřejnoprávní média, jak to vidíme ve visegrádské čtyřce zejména v Polsku a v Maďarsku. Rakousko zůstane liberální demokracií a právním státem, který se bude podílet v případně zformovaném tvrdém jádru EU na další evropské integraci. Svobodní sice mohou mít proti některým výraznějším integračním krokům námitky, ale nemohou jít příliš daleko, protože Kurz má v záloze koalici se sociálními demokraty.

Sečteno a podtrženo: jakkoliv by mnozí politici v zemích Visegrádu rádi argumentovali, že vývoj v Rakousku nyní dává za pravdu jejich dosavadní politice v oblasti migrace, evropské integrace, odmítání eura či snah omezovat některé principy liberální demokracie, Rakousko zůstává ve všech těchto oblastech nadále zemí jiné kategorie.

Pro příklady není třeba chodit daleko, ani u nás. Výroky, které běžně pronáší český prezident či lídři některých našich stran, které patří nikoliv k extrémistickému okraji ale k hlavnímu proudu české politiky, by si v Rakousku nedovolil vyslovit ani údajně extrémně-pravicový lídr Svobodných Heinz-Christian Strache. 

ČRo Plus, 18.10.2017