Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Skandální tance okolo Jevgenije Nikulina

Skandální tance okolo Jevgenije Nikulina

Případ ruského hackera Jevgenije Nikulina, který byl před časem zadržen v České republice, a o jehož vydání žádají Spojené státy i Rusko, svým významem už dalece přesáhl hranice zákona. Je z něho politikum, které má potenciál zhoršit vztahy České republiky jak se Spojenými státy, tak s Ruskem.

Poté, co soud rozhodl, že Nikulin může být vydán jak do USA, tak do Ruska, Nikulin už řadu měsíců čeká v pankrácké věznici na rozhodnutí českého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, kam bude vydán. Kdyby byla obvinění vznášená oběma zeměmi proti Nikulinovi stejná, asi by bylo logičtější, že Pelikán vydá Nikulina do země,  jejímž je občanem, tedy do Ruska.

Jenže zatímco Američané žádají o vydání Nikulina kvůli krádeži desítek miliónů osobních dat Američanů, Rusové kvůli menšímu provinění, jímž údajně způsobil škodu  v hodnotě několika desítek tisíc korun. Pelikánovo rozhodnutí by tedy mělo být zdánlivě jasné, pokud by vedle sebe dal na misku vah spravedlnosti závažnost Nikulinova kriminálního jednání v Rusku a závažnost jeho zločinů v USA.

Jenže do případu Nikulin vstoupila politika. V USA je v běhu rozsáhlé vyšetřování možného ruského zasahování do minulé prezidentské kampaně, včetně hackerských útoků. Nevydat Američanům Nikulina, který se podle nich nejen dopouštěl hackerských útoků proti občanům Spojených států, ale může mít i informace o dalších ruských hackerských operacích, by byla politická facka ještě o poznání větší, než když české úřady před časem nevydaly Spojeným státům Libabonce Alího Fajáda, podezřelého ze špionáže a nelegálního obchodu se zbraněmi.

Jak víme, Fajád byl nakonec vydán do Libanonu, z něhož se vrátila skupina pěti českých rukojmí. Prý to byla jen shoda okolností, nikoliv cynický výměnný obchod, jenže Američané to tak neviděli. Už samotné průtahy okolo Nikulinova vydání jsou tak pro USA bezpochyby iritující.

K tomu všemu se nyní ale přidává dimenze vskutku skandální, kterou je tlak prezidenta Miloše Zemana na Pelikána, aby Nikulina vydal do Ruska. Zeman se kvůli tomu prý s Pelikánem dvakrát sešel. A dokonce prý zvažoval i udělení milosti Nikulinovi, od čehož ustoupil, až když mu bylo vysvětleno, že v případě člověka, který v českých věznicích jen čeká na vydání jinam, milost použít nemůže.

To, že se prezident České republiky, jejímž jsou USA nejdůležitějším spojencem a bezpečnostní zárukou, angažuje v případu, který se může dotýkat americké národní bezpečnosti, zcela okatě ve prospěch Ruska, by mělo být předmětem mnohem většího zájmu jak parlamentních politiků., tak investigativních novinářů, než tomu zatím je. Nejde totiž v konečném důsledku o nic menšího než o hazardování s českou národní bezpečností.

Americký prezident Donald Trump opakuje, že členské státy NATO musejí přispívat do společného rozpočtu, tak jak je dohodnuto, což Česká republika momentálně nedělá. Po uvalení cel na dovoz oceli a hliníku do USA naznačuje, že tato cla promine mezi americkými spojenci těm zemím, které řádně přispívají na společnou obranu. Je možné, že se Česká republika v tomto případě nakonec takříkajíc schová za fasádou Evropské unie, podaří-li se dohodu o neuplatňování cel vyjednat na evropské úrovni.

Pokud ale budou jednotlivé země posuzovány individuálně, vstoupí do amerického posuzování nejen nedostatečné příspěvky naší země do rozpočtu NATO, ale nepochybně i jednání země v bezpečnostně citlivých případech, jako byl případ Fajád, a jakým je nyní případ Nikulin. Pelikán se samozřejmě musí řídit především právem, ale jelikož byla celá kauza už zpolitizována, nebude se moci vyhnout skutečnosti, že případné vydání Nikulina do Ruska může v konečných důsledcích mít pro Českou republiku vážné politické, bezpečnostní i ekonomické dopady.

ČRo Plus, 14.3.2018