Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Sobotka naznačil cestu z uprchlické pasti

Sobotka naznačil cestu z uprchlické pasti

Premiér Bohuslav Sobotka pronesl u příležitosti oslav sametové revoluce projev, který mnozí označují za státnický. Vyzval k solidaritě s lidmi, kteří ztratili domov, s tím, že na jejich příběhy musíme reagovat soucitem, ale také rozumem, už jenom kvůli respektu k vlastním dějinám.

Varoval, že náš hněv po teroristických útocích v Paříži se musí obrátit proti islámským radikálům, nikoliv proti uprchlíkům, které z jejich domovů často vyhnalo násilí šířené úplně stejnými vraždícími fanatiky. Zároveň označil porážku Islámského státu jako prioritu.

Apel na soucit a solidaritu s uprchlíky zazněl z úst premiéra s takovou naléhavostí poprvé od začátku migrační krize. Je obdivuhodné, že ho učinil po pařížských útocích, po nichž se premiéři Polska, Slovenska a Maďarska neubránili lacinému spojování uprchlíků s terorismem.

Jedním z důvodů změny Sobotkovy rétoriky může být skutečnost, že ačkoliv se České republice ekonomicky neobyčejně daří, preference vládních stran buď stagnují nebo spíše klesají, a to zřejmě i kvůli uprchlické krizi.

Sobotkova  sociální demokracie přijala v této krizi politiku, která se k uprchlíkům staví primárně jako k bezpečnostní hrozbě, zatímco humanitární vstřícnost redukuje na povinné minimum. Zařadila se přitom do jakési novodobé Národní fronty, která u nás ve věci uprchlíků sjednotila vládní tábor s opozicí.

Klesající stranické preference ale ukazují, že voliči tento postoj ČSSD neoceňují. Proč?

Nejspíš proto, že když politiku ovládnou témata, která nahrávají silovým řešením i siláckým řečem, a probouzejí extrémismus, demokratické strany jen těžko mohou soutěžit s těmi, které nabízejí jednoduchá řešení a vysvětlení. Vystrašená část elektorátu bude nakonec spíše věřit politikům slibujícím vládu silné ruky. 

Jinými slovy: tím, že se ČSSD natěsnala ve věci uprchlíků do jednoho politického pytle se zbytkem politické scény, nic nezískala, Zato, zdá se, začala ztrácet liberálně levicové voliče, zejména ty mladší, kteří od demokratické levice očekávali lidštější a více proevropský přístup.

Ten by přitom nezbytně nemusel spočívat v tom, že by ČSSD neměla požadovat systémová řešení krize na evropské úrovni, což koneckonců Sobotka znovu učinil i ve svém projevu. Měl by ale být přívětivější k uprchlíkům na lidské úrovni a měl by být solidárnější s EU podobně, jako jsou s ní solidární sociálně demokratické strany na Západě.

Zdá se, že si Sobotka uvědomil, že ČSSD spadla v podobě svojí dosti odlidštěné uprchlické politiky do pasti,  v níž je ve vleku stran, které coby demokratická levice nemůže ničím „přebít“, pokud jde o silná slova. A že sociálními demokraty již beztak znechucení liberálně-levicoví voliči by po pařížských útocích určitě neocenili laciné zkratky typu „uprchlíci zvyšují teroristickou hrozbu“, k nimž budou sahat populisté všech barev.

Uvidíme, zda Sobotkův projev znamená změnu postoje, která by mohla ČSSD vrátit jistou přitažlivost v očích mladších levicových voličů.

ČRo Plus, 18.11.2015