Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Specifika těchto eurovoleb

Specifika těchto eurovoleb

Květnové volby do Evropského parlamentu budou pro Českou republiku třetí. Těm předešlým se budou v lecčems podobat, ale mají také svoje specifika.

Konstantou nepochybně zůstává, že i po deseti letech, které uplynuly od vstupu České republiky do Evropské unie, má většina českých občanů jen matné ponětí o tom, jaké má vlastně europarlament pravomoci.

Stejný zůstává i volební systém, který se u nás pro tyto volby používá. Stejně jako při volbách do Poslanecké sněmovny se volí na základě poměrného volebního systému, ovšem s jednou podstatnou odlišností. Při volbách do europarlamentu je celá země jedním volebním obvodem.

Volební systém je tak o něco více proporční, než ten, který se používá při volbách do Sněmovny, což zvýhodňuje menší strany. Ty nemusejí stavět krajské kandidátky, což je složité nejen personálně, ale i finančně. Pokud se jim navíc podaří postavit do čela jedné celostátní kandidátky zajímavou osobnost, mohou zaujmout.

V minulosti se tak probojovaly do europarlamentu zástupci menších stran, které nehrály větší roli v domácí politice. Kupříkladu Evropští demokraté nebo hnutí Nezávislí.

Na rozdíl od posledních eurovoleb v roce 2009, kdy se v České republice volilo 22 europoslanců, bude se letos u nás rozhodovat jen o 21 poslancích--především proto, že se celkový počet členů europarlamentu snížil na základě Lisabonské smlouvy na 751 poslanců.

V politické rovině se tyto eurovolby budou lišit od těch předešlých především tím, že jsou mnohem méně vnímány jako referendum o domácí politice. Volby v roce 2004 se konaly uprostřed vládního období koaliční vlády vedené sociální demokracií, a slabý výsledek ČSSD nakonec přivodil pád premiéra Vladimíra Špidly.

V roce 2009 se eurovolby pro změnu konaly krátce po pádu vlády vedené občanskými demokraty, v čele s Mirkem Topolánkem. Ačkoliv ODS dokázala obhájit počet svých mandátů v europarlamentu, tedy 9, významně posílila ČSSD, která na rozdíl od pouhých dvou mandátů, které získala v roce 2004, tentokrát získala mandátů sedm.

Jelikož je současná vláda u moci teprve tři měsíce, dá se předpokládat, že eurovolby nebudou v takové míře jako v minulosti vnímány především jako příležitost k vyjádření nespokojenosti s vládou. Budou nejspíš více méně kopírovat výsledky voleb do Sněmovny s tím, že jistou šanci prosadit se budou mít i jedna či dvě menší neparlamentní strany, které akcentují evropská témata z radikálních pozic, včetně odporu k dalšímu setrvání naší země v Unii.

A ve volbách se také zřejmě odrazí zatím ještě stále rostoucí obliba hnutí ANO Andreje Babiše, které může podle posledních průzkumů volby u nás vyhrát. Destabilizaci vládní koalice ovšem může přivodit spíše výrazný propad ČSSD než předpokládané vítězství Babišova hnutí. ČSSD je vnitřně stále nejednotná a skupina odpůrců předsedy strany a premiéra Bohuslava Sobotky čeká na jeho první významné klopýtnutí.

 Téměř jisté se ale zdá být, že největším poraženým, pokud jde o ztrátu mandátů, bude ODS. Všechny předvolební průzkumy naznačují, že ani eurovolby nezastaví strmý propad této strany, a spolu s ní stranického systému, který hrál určující roli v české politice v prvních dvou dekádách po pádu komunismu.

ČRo Plus, 24.4.2014