Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Stávka vládě nepomůže

Stávka vládě nepomůže

Z některých reakcí na stávku odborů v dopravě by leckdo mohl usoudit, že stávka paradoxně pomohla vládě Petra Nečase. Nebyla prý příliš úspěšná, brala si občany jako rukojmí, a navíc byla politická.  Jelikož vláda odborářský nátlak bez  větších problémů ustála, mohla by se prý nyní více semknout a konečně mít trochu „klidu k práci“.

Ve skutečnosti současná vládní koalice generuje tak mohutné odstředivé síly, že stmelit ji v dělný celek je nemožné. Důvodů je celá řada.

Tak především vláda nesestává z koaličních partnerů, ale z „koaličních soupeřů“, jak sarkasticky poznamenal předseda Věcí veřejných Radek John. Zatímco dvě pravicové strany, ODS a TOP 09, vedou nelítostný souboj o pravicové voliče, VV bojují o život. A to nejen proto, že nejsou skutečnou stranou, ale i proto, že přijaly účast na neoliberálním projektu, který neměly ve svém programu.

Každé závažnější téma se tak ve vládě stává obětí křečovitého taktizování, které vytváří nejen dojem nejednotnosti, ale i nekompetence. Navíc v pozadí zuří boj různých neprůhledných ekonomických zájmů, jejichž zavedené způsoby dělení státních zakázek byly vážně narušeny výsledky loňských voleb.

Je symbolické, že v den, kdy se konala stávka, umožnily TOP 09 a VV, aby opozice v Poslanecké sněmovně grilovala ministra obrany a místopředsedu ODS Alexandra Vondru kvůli kauze PromoPro.  Čirou náhodou ve stejnou dobu vypuknul spor mezi Ministerstvem zahraničí, vedeným předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, a předsedou vlády i ODS Petrem Nečasem o údajně příliš „proevpropskou“ koncepci zahraniční politiky.

I věc tak závažná, jako je směřování zahraniční politiky, se v takové vládě snadno stává nástrojem pro odvádění pozornosti nebo zástupným tématem pro vyřizování účtů. O odvádění pozornosti také šlo, když vládní koalice „dělně“ nabídla v době kolem stávky shodu na způsobu přímé volby prezidenta.

Za a scénou ovšem dál zuřil tuhý boj. Nejenom v podobě solitérních provokací ministra financí Kalouska proti odborům, ale také v podobě Kalouskova tvrdého odmítnutí nápadu ODS vyvést z jeho ministerstva finanční analytický útvar. 

Protikorupční policie se pro změnu obula do státního zastupitelství kvůli odložení případu úplatkářství na Státním fondu životního prostředí, v níž hraje hlavní roli místopředseda ODS Pavel Drobil.  ODS vzápětí kontrovala útokem na policejního prezidenta z dílny VV, Petra Lessyho kvůli jeho výrokům ke kauzea, a že si dovolil být během stávky na dovolené. Zároveň, jistě náhodou, vypuknul skandál s výpisy  telefonních rozhovorů, které si pořizoval policista, od nějž, jak se zdá vedou nitky k firmě ABL, tedy k VV.

Rostoucí frustrace společnosti souvisí s tím, že jakoby na okraji těchto skandálů a válek vláda přijímá „reformy“, které mohou ovlivnit životy lidí na generace dopředu, přičemž navíc existuje silné podezření, že tyto „reformy“, jako třeba podivná privatizace důchodového systému, jsou šity na míru zákulisním zájmům.

Odbory by musely svůj protest úplně zpackat, což se nestalo, aby takové vládě dokázaly pomoct. Navíc když právě taková vláda a prezident země arogantně odbory mistrují, místo toho, aby si oddechli, že to nedopadlo hůř, je další radikalizace společnosti, i odborů, téměř jistá.

Právo, 21.6.2011