Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Turecko jako dilema západní demokracie

Turecko jako dilema západní demokracie

Většina západních politiků se to neodváží ani naznačit, ale mnoho z nich by si asi oddechlo, kdyby se byl vojenský puč v Turecku zdařil. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už nějakou dobu zaškrcuje nejrůznější svobody, svou zemi postupně islamizuje a vydírá Evropskou unii. Potlačení puče nejspíš využije i k zaškrcení toho, co v Turecku z demokracie ještě zbývá.

Erdogan se přitom opírá o většinovou podporu lidu--po puči dokonce ještě více než před ním. Obnažuje tak i zásadní dilema dnešního Západu, v němž se stále hlasitěji ozývají hlasy, že liberální demokracie je elitářský projekt a je třeba více naslouchat lidu.

V liberálních demokraciích je sice také zapotřebí naslouchat lidu, ale zároveň ctít zdánlivě „elitářské“ (tedy od momentální politické vůle odstíněné a ústavně těžko změnitelné) pilíře, jako jsou dělba moci, sekularismus státu, liberální konstitucionalismus a vláda zákona.

Bez nich se demokracie, jak varoval už Alexis de Tocqueville, stává jen tyranií většiny. A od tyranie většiny je jen krok k tyranii jedince, který se prohlásí za vykonavatele přání lidu, jehož „vůli“ ostatně není těžké při potlačení opozice s pomocí médií tvarovat.

To je nyní budoucnost Turecka, země s druhou největší armádou v Evropě, které tak jde ve šlépějích Ruska, země s největší armádou v Evropě. Tento model neliberální „demokracie“ se docela líbí i některým postkomunistickým členům EU.

Někteří západní politici by se možná z pozic liberální demokracie proti Erdoganovi razantně rádi vymezili, jenže to mají těžké, když se dnes i na Západě rapidně vzmáhá jakési náboženství lidu. Jestliže si lid v Turecku „demokraticky“ zvolí islámskou autokracii, nemohou mu v tom přeci jakési povýšené západní elity a turecká velkoměstská „kavárna“ bránit.

Dnešní Západ tak bude těžko hledat argumenty, jak Erdoganovi čelit. Západní politici sice vyzývají k dodržování vlády práva, ale Erdogan jim bude namítat, že vláda práva jsou taková opatření, jaká chce lid.

Bohužel nelze vyloučit, že i na Západě může být brzy „vládou práva“ to, co chce zradikalizovaná lidová většina.

Právo, 20.7.2016