Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Ulice k demokracii patří

Ulice k demokracii patří

Po protestech proti Andreji Babišovi, kterých se okolo výročí 17. listopadu zúčastnily desetitisíce lidí, jsme se od některých politiků a komentátorů opět dozvěděli, že demokratická politika se prý nedělá na ulici. Je nutné respektovat výsledky voleb.

Prezident Zeman k tomu dodal, že ulici se neustupuje. A filozof Václav Bělohradský napsal esej o tom, jak česká politika trpí konfliktem mezi vyvolenými a  nezvolenými na jedné straně a zvolenými ale nevyvolenými na straně druhé (Právo, 22.11.2018). Navázal tak na někdejšího prezidenta Václava Klause, který se opakovaně rozhořčoval, že si prý nikým nevolené „elity“ usurpují více vlivu, než jaký jim náleží.

Tyto argumenty českou politiku lemují už od sametové revoluce. Stačí si připomenout pohrdlivé výroky Klause a Zemana vůči iniciativám Děkujeme, odejděte!, Impuls 1999 či demonstrantům během televizní krize v roce 2000. Pokud tito lidé prý chtějí ovlivňovat politiku, ať si založí politickou stranu a účastní se volebního klání.

Polistopadová česká demokracie přitom za svoji existenci vděčí právě „ulici“ z listopadu 1989. Jistě: v tehdejším autoritářském režimu byly pouliční demonstrace jednou z mála možných vyjádření frustrací části společnosti. Jenže se demonstrovalo i za to, aby byly příště normální nejen svobodné volby a svoboda projevu, ale i pouliční demonstrování coby jeden z projevů občanské společnosti.

To, že se protestuje i proti zvoleným politikům, patří přitom takříkajíc k věci. Politici i komentátoři mají samozřejmě právo se ohrazovat proti některým požadavkům demonstrantů. Proč ale démonizovat samotné protesty? Proč rádoby lidový prezident tolik opovrhuje právě ulicí? Jenom proto, že na daném shromáždění nepřevládají jeho voliči?

A proč se pohoršovat nad tím, že na protestech mluví „nezvolení vyvolení“ (tedy osobnosti stojící mimo partajní politiku), kteří třeba po nějakém skandálu požadují rezignaci premiéra. Má snad premiér právo dělat si co chce, včetně možného porušení zákonů, až do příštích voleb, jen proto, že byl zvolen? Proč by neměla „ulice“ mít právo vyjádřit názor, že si to nemyslí?

Jinými slovy: měli bychom přijmout, že demokracii je třeba kultivovat v celé její šíři, včetně projevů občanské společnosti. Ve společnosti, v níž je politika docela pokleslá, je navíc kontraproduktivní rozčilovat se nad tím, že se prý poklesle chová „ulice“, když na to nenásilně upozorňuje.

Demonstrace jsou normální ve všech demokraciích, ba jsou většinou zdravým testem síly politických institucí a establishmentu.. Dokud se mohou konat, a dokud na nich svobodně vystupují i „nezvolení vyvolení“, máme demokracii. Když ne, je s demokracií konec.

Právo, 24.11.2018