Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Unie ukazuje svaly, aby přežila

Unie ukazuje svaly, aby přežila

Uprchlická krize odkryla mnohé slabiny Evropské unie. Přijetí uprchlických kvót kvalifikovanou většinou na základě demokratického mechanismu stanoveného v Lisabonské smlouvě ale takovou slabinou není, ač to tak mnozí líčí. Je to ve skutečnosti zlomový krok směrem k silnější EU.

Nejistota, zda a jak systém kvót bude v dané podobě fungovat, by neměla zastínit, že způsob, jakým bylo v tak citlivé otázce rozhodnuto, je sice kontroverzní, ale může být krokem k více federálnímu pojetí Evropy, a tudíž i k větší akceschopnosti, po čemž mnozí opakovaně volali.

Využití tohoto rozhodovacího mechanismu jde na samotnou dřeň dilematu, jak by EU měla fungovat. Ti, kdo nechtějí více evropské integrace, emocionálně argumentují pošlapáním národní suverenity, a volají po evropských soudních řízeních a národních referendech, která by rozhodnutí zvrátila.

Ti, kdo naopak chtějí silnější EU, budou nejspíš s povděkem kvitovat, že EU jako celek poprvé v zásadní otázce ukázala „svaly“, když velká většina jejích členů přehlasovala skupinku zemí, které se dohodnout nechtěly. Hledání jednomyslnosti mezi osmadvaceti zeměmi je často prostě nemožné, a chce-li EU přežít, je třeba si odpovědět na otázku, zda je lepší mít schopnost většinově rozhodovat s tím, že se většina může občas i mýlit, nebo rozhodovací paralýza.

Skeptici namítnou, že metoda „parního válce“, za jehož volantem sedí největší země EU, jen zvýší nevraživost voličů v členských zemích vůči EU.  Jenže mnoha voličům může být prosazení vůle evropské většiny „silou“ naopak po chuti, protože jim vadí nikoliv údajná arogance „Bruselu“, ale spíše jeho slabost.

Ačkoliv EU mnozí předpovídají rozpad, uprchlickou vlnu přežije. Krize ji přitom donutila ke krokům směrem k větší funkčnosti --a to nejen v podobě většinového hlasování o kvótách, ale i následných rozhodnutí Evropské rady o ochraně vnějších hranic, finanční pomoci v krizových oblastech atd.

Jsou to zatím nesmělé kroky, ale je zjevné, že evropská mašinérie se dala konečně do pohybu. A následovat budou další, jak hned po summitu avizovala v Bundestagu kancléřka Merkelová.

 Včetně tlaku na přijetí permanentního přerozdělovacího mechanismu pro uprchlíky, kteří se do EU i navzdory přísnějším kontrolám v budoucnosti dostanou. Češi by si k tomu měli připravit nějakou ústupovou cestu v podobě konstruktivních návrhů, pokud nechtějí být opět potupně převálcováni většinou.

Právo, 26.9.2015