Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Uprchlíci a flexibilni solidarita

Uprchlíci a flexibilni solidarita

Na bratislavském summitu Evropské unie přišli premiéři zemí Visegrádu s prohlášením, že migrační politika by měla být založena na „flexibilní solidaritě“, která nechává rozhodování o jejich konkrétních příspěvcích na samotných státech. 

Potíž je v tom, že EU není volné společenství plně suverénních států, které se o tom, zda mají být v té či oné oblasti být solidární, rozhodují ad hoc. Fungování solidarity uvnitř vnitřně provázané unie je ve většině případů upraveno evropským právem a smlouvami.

Funguje tak kupříkladu i solidarita vyjádřená v podobě strukturálních fondů. Evropským právem je přesně určeno, do jaké ekonomické úrovně jsou jednotlivé země příjemci evropských peněz, a od jaké jsou už plátci. Pravidelně je schvalován rozpočet EU, z něhož závazně vyplývá, kolik v daném rozpočtovém období bude ta která země moci čerpat.

I snaha zavést kvóty pro rozdělování uprchlíků se logicky nesla v tomto duchu. Visegrádské země mohly jistě mít část pravdy v tom, že systém povinných kvót nebude za současného stavu fungovat. Bohužel ale kromě prvoplánového odporu nepřišly s návrhy, jak by se dal systém zprůchodnit kupříkladu s pomocí zavedení panevropské azylové politiky. Naopak trvají na tom, že migrační politika musí zůstat v rukou členských států, ačkoliv to ohrožuje existenci společného schengenského prostoru.

Nepřišly v dopovědi na kvóty ani s výraznými nabídkami „nepovinného“ přijímání uprchlíků, kterými by dokázaly výrazně ulehčit zemím nejvíc zasaženým přílivem uprchlíků.

Ze strany politiků V4 jsme v diskuzích o migrační krizi svědky zvláštní mimoběžnosti. Na otázky západních zemí, kolik uprchlíků z těch, kteří se do EU dostali navzdory všem snahám zpevnit ostrahu vnějších hranic EU, jsou jejich země ochotny přijmout, odpovídají, jako by otázku vůbec neslyšeli. Je prý  třeba lépe chránit hranice a pomáhat v zemích, odkud uprchlíci proudí.

Ano, jistě, odpovídá Západ, lepší ochrana hranic bude, pracuje se na tom, ale to neřeší otázku, kdo a jak se podělí o ty uprchlíky, kteří už jsou ve statisících na evropském kontinentu, zejména v Itálii a Řecku, aniž by tato jejich přítomnost měla co do činění s údajnou „vítací“ politikou toho kterého státu.

Odpovědí jim tentokrát v Bratislavě bylo, že solidarita má být „flexibilní“. Což v překladu do řeči praxe znamená, že země V4 nadále nehodlají uprchlíky přijímat a nechávají to „solidárně“ na západu a jihu EU. Zároveň ovšem trvají na tom, že ve všech možných ostatních oblastech nám bohatší evropský západ musí dál projevovat solidaritu. Jsou na to přeci evropské zákony.

Novinky, 20.9.2016