You are here: Home Members redaktor's Home Uprhclická vlna z Ukrajiny nabízí šanci vládě přehodnotit postoj je společné azylové politice EU

Uprhclická vlna z Ukrajiny nabízí šanci vládě přehodnotit postoj je společné azylové politice EU

Česká republika pomalu ale jistě přestává zvládat nápor běženců z Ukrajiny. Ti u nás zatím zůstávají převážně  na základě víz o strpění. Nově budou moci žádat také o víza dočasné ochrany. Na možnosti udělování těchto víz se dohodli lídři Evropské unie krátce po začátku ruské invaze na Ukrajině.

Při urychleném projednávání zákona o tomto novém typu víz v Poslanecké sněmovně zazněly obavy, aby neusnadnila přijetí nějakého systému přerozdělování v EU. Nebo aby snad dokonce nespustila nové snahy o zavedení uprchlických kvót, které narazily u nás a dalších zemích visegrádské skupiny na velký odpor, když je EU schválila v reakci na uprchlickou vlnu ze Sýrie v roce 2015.

I premiér Petr Fiala našlapoval v tomto směru v nedávném televizním rozhovoru opatrně. Řekl, že se chce vyhnout přerozdělování uprchlíků v evropském měřítku, krizi bychom prý měli zvládnout sami. Hlavním důvodem je  podle něj „lidské hledisko“. Neměli bychom prý uprchlíky na základě nějakého přerozdělovacího mechanismu nutit, aby se přesouvali tam, kam nechtějí.

Zdá se ale, že za Fialovou rezervovaností se skrývají i další důvody. Jedním je skutečnost, že Česká republika by po několika letech hlásání tvrdých anti-migračních postojů, musela učinit zásadní obrat. A ten by nejspíš vyústil do nemalých rozporů uvnitř visegrádské skupiny.

Naše země, pokud by nyní o přerozdělování uprchlíků coby výrazu evropské solidarity nakonec žádala, by musela také uznat, že se spolu s ostatními zeměmi Visegrádu nechovala jako solidární člen EU, když se stavěla proti výzvám jižních států, aby jim zbytek EU pomohl s migranty, kteří se navzdory všem novým opatřením na vnější evropské hranici dostali na jejich území.

Na druhou stranu, uprchlická vlna, která nás zasáhla, a  kterou brzy přestaneme vlastními silami zvládat, je pro nás šancí. Naše země si svým chováním v současné krizi značně vylepšila svůj obraz v EU. A mohla by v tom pokračovat, pokud by zaujala konstruktivnější postoj k nové evropské azylové politice, jejíž  prosazení vidí francouzský prezident Emmanuel Macron jako jednu z priorit francouzského předsednictví EU.

Navržený systém předpokládá přerozdělování uprchlíků a migrantů žádajících o azyl s tím, že země, které odmítnou samy migranty přijmout, mají finančně přispívat státům, které by tak učinily. Uprchlická vlna z Ukrajiny je i šancí novou společnou azylovou politiku doplnit o další trvalé instrumenty, fungující stejně v celém schengenském prostoru, jako právě nyní narychlo schválený systém dočasné ochrany.

Česká republika si nyní na vlastní kůži zakouší, jak je absence takového trvalého systému problematická, když vláda a parlament musejí v nouzovém režimu přijímat opatření a zákony, které jsou svého druhu improvizací.

Fialovo vysvětlení toho, proč je proti přerozdělování,  neobstojí, protože jeho vláda nyní navrhuje přerozdělování v rámci České republiky, aby se ulevilo nejvíce vytíženým regionům, jako je Praha a Středočeský kraj. Jeho argument, že uprchlíci by neměli být přesouváni tam, kam nechtějí, tedy přestává platit přinejmenším na našem území.

Pokud bude příliv uprchlíků pokračovat, Česká republika nakonec bude muset žádat o přerozdělení uprchlíků i  v rámci EU. Možná by stálo za to, spojit tyto kroky s konstruktivnějším postojem k otázkám migrace obecně, než jaké naše země předváděla spolu se zbytkem Visegrádu doposud.

ČRo Plus, 17.3.2022