Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Václav Klaus a evropská revoluce

Václav Klaus a evropská revoluce

Bývalý prezident Václav Klaus prohlásil u příležitosti oficiálního otevření svého institutu, že Evropská unie potřebuje revoluci. „Kdo z nás se na ní bude nějakým pozitivním způsobem podílet, bude člověkem, kterého bychom měli spíš pochválit než nepochválit. V jaké formě, v jaké roli, to je věc jiná, “ dodal Klaus.

Pokud jde o Václava Klause samotného, představuje si onu formu a roli tak, že nejlepší by bylo najít „různé Klause“ po celé Evropě „a udělat celoevropskou skupinu, která s tou Evropou chce zatřást a něco s ní udělat.“

Klaus má nepochybně pravdu, že Evropská unie potřebuje změnu, ba dokonce revoluci. I když ale ponecháme stranou, že je poněkud zvláštní, když o revoluci, spíše než o trpělivých pokusech o sérii malých změn, mluví konzervativec, zůstává mnoho otázek.

Klaus sice říká, že bychom měli pochválit ty, kdo se budou nějakým pozitivním způsobem podílet na evropské revoluci, jenže on sám má dost vyhraněnou představu, jak by taková změna měla vypadat. Mnohokrát ji v minulosti artikuloval v podobě výzev, aby se Evropská unie institucionálně vrátila někam před Maastricht.  Aby tedy neusilovala o politickou integraci, ale zůstala společenstvím států svázaných především volným obchodem.

Potíž je v tom, že tento názor sdílí jen menšina evropských politiků. Jakkoliv se většina bojí mluvit otevřeně o evropské federaci nebo politické či fiskální unii, další vývoj Evropské unie tímto směrem v podstatě podporují. Klausův názor, že by Unie měla zastavit tento pochod vpřed a učinit otočku, naprostá většina evropských politiků odmítá už proto, že transakční náklady a rizika takového kroku by dle jejich soudu byly příliš vysoké.

Legitimní je také otázka, zda lékem na neduhy Evropské unie i její eurozóny není skutečně vytvoření skutečné politické a fiskální unie. Jinými slovy, zda současné problémy nejsou do značné míry způsobeny tím, že měnová unie se pokouší fungovat bez fiskální a politické unie.

Bylo by osvěžující, kdyby Klaus, který v minulosti měl na celu řadu evropských témat zdánlivě neotřesitelné názory, myslel svoji vstřícnost k těm, kdo se na evropské revoluci chtějí pozitivně podílet i tak, že by ono „zatřesení a udělání něčeho“ s Evropskou unií, k němuž vyzývá, neznamenalo, že do tohoto klubu lidí pozitivně o Unii přemýšlejících už dopředu nepočítá jen ty, kdo chtějí Unii de facto rozpustit

K tomu co dělat s Unií, bude totiž zapotřebí komplexní diskuse, nikoliv revolucí ve jménu jednoho názoru. Navíc najít v Evropě dostatek „Klausů“ na to, aby se taková revoluce podařila, nebude snadné už proto, že většina evropských politiků by v současnosti viděla takovou revoluci spíše jako kontrarevoluci.

I proto by se Václav Klaus možná měl v post-prezidentském období snažit o využití svého intelektuálního potenciálu i ke konstruktivním diskusím o možné další politické integraci Evropy, než jen k paušální kritice integrace.  Jeho názory, právě kvůli jejich jednostrannosti, většina evropských politiků nebrala příliš vážně, když byl ještě prezidentem. I proto si lze těžko představit, že vyvolá jakousi evropskou revoluci, která s Evropou „zatřese a něco s ní udělá“ nyní coby politický důchodce.

A pak je zde ještě jedna věc: Václav Klaus bude možná potěšen, když objektivně uznáme, že je originál. Že prostě není mnoho politiků, jako je on. Jenže to je také důvod, proč bude těžké dát dohromady jakousi „celoevropskou skupinu Klausů“, o které sní. Není kde brát. Většina evropských politiků prostě myslí jinak. 

ČRo Radio Plus, 27.3.2013