You are here: Home Members redaktor's Home Václav Klaus o přerozdělování bohatství

Václav Klaus o přerozdělování bohatství

Mnozí z těch, kdo sledovali novoroční projev prezidenta Václava Klause jen zběžně, navíc bez hlubšího povědomí o jeho projevech a politických činech v minulosti, zejména v roce 2011, se mohli zaradovat, když slyšeli, jak prezident říká:  „Různé nátlakové skupiny stále nechtějí pochopit, že nelze získávat na úkor druhých a že ústupky v jejich prospěch nelze uskutečnit zcela jiné přerozdělení bohatství v zemi.“

Ti z občanů, kterým vadí všudypřítomná korupce a systematické rozkrádání státního majetku s pomocí politické manipulace státních zakázek, se totiž mohli alespoň na chvíli kojit nadějí,  že i prezident se konečně kriticky postavil ke skutečnosti, že mafiánské a kmotrovské skupiny, což jsou skupiny nátlakové, ročně připraví stát podle konzervativních odhadů až o 100 miliard korun s pomocí manipulace státních zakázek, a „přerozdělují“ tak nestoudným způsobem státní bohatství na úkor druhých.

Prezident by takovým kritickým postojem nepochybně podpořil i reformní úsilí vlády. Ta totiž má nemalé problémy svoje škrty a reformy prodat veřejnosti v kontextu masivní korupce. Průměrný občan se v takové situaci po právu ptá, proč si má právě on utahovat opasek, když část peněz peníze na něm ušetřených s velkou pravděpodobností skončí v kapsách výše zmíněných ekonomických skupin, které parazitují na politice.

Ti z nás, kdo znají politickou historii Klause trochu lépe, bohužel ale vědí, že Klaus neměl ve svém novoročním projevu při zmínce o škodlivosti nátlakových skupin  na mysli  mafiánské skupiny v zákulisí politiky. Jelikož víme, které  skupiny v průběhu roku 2011 jmenovitě kritizoval, můžeme je vyjmenovat za něj.

Patří k nim nepochybně doktoři, kteří se účastnili akce „Děkujeme, odcházíme“, nebo stávkující učitelé, jejichž protest prezident odsoudil během nedávné návštěvy ruského prezidenta Medveděva. V červnu se Klaus pro změnu ostře pustil do stávky železničářů a zaměstnanců v hromadné městské dopravě, která mu pokazila oslavu narozenin. Nazval jí politickým vydíráním.

Z chování prezidenta během korupčního skandálu na ministerstvu životního prostředí, kdy v podstatě hájil ministra Pavla Drobila, jakož i obecně podle jeho velmi bohorovných postojů k dalším korupčním kauzám, naopak víme, že Klaus nepovažuje za nátlakové skupiny hodné kritiky právě ty, které takříkajíc přerozdělují bohatství země cynicky ve svůj prospěch, a tedy na úkor druhých, nejvíce.

Takové „přerozdělování“ bohatství v zemi zůstává bohužel pod rozlišovací schopností pana prezidenta, neboť je podle něj zřejmě nevyhnutelnou daní neviditelné ruce trhu. Když kdysi Vladimír Železný poškodil americké investory v  TV Nova tak, že Česká republika musela po prohrané arbitráži zaplatit 10 miliard korun, mluvil Klaus v souvislosti s vyšetřováním Železného o „kriminalizaci“ podnikání.

Ostatně Klaus tak jen navázal na svoji filozofii, kterou uplatňoval už během privatizace v 90. letech, jejímž se stal symbolem. „Přerozdělení bohatství v zemi“ proběhlo tehdy způsobem, který nedávno zesnulý prezident Václav Havel označil za „mafiánský kapitalismus“. Podle analýzy ministerstva financí z roku 2000 byly celkové „transformační náklady“ (tedy peníze víceméně zbytečně prošustrované či rozkradené) Klausem vedeného „přerozdělení bohatství“ v zemi asi 700 miliard korun.

Prezident by nepochybně působil jako mnohem větší státník, kdyby místo „navážení se“ do zaměstnaneckého stavu a odborů, které předváděl v minulém roce, zatímco mlčel tváří v tvář nekonečné sérii korupčních kauz, zmínil ve svém projevu kriticky například skutečnost, že ministr školství Josef Dobeš zřejmě připraví svou nekompetentností při čerpání evropských fondů svůj resort až o desítky miliard korun.

Jenže i zde je rozlišovací schopnost pana prezidenta poněkud vychýlená. Plány Dobeše na zavedení školného na universitách tak například podpořil slovy, že „studovat zadarmo“ je „parazitování“.

Studenti jsou tak patrně jen další „nátlakovou skupinou“ která chce přerozdělovat bohatství země „na úkor druhých“, zatímco Dobeš, kvůli jehož neschopnosti může země přijít o miliardy a který zaměstnával politického extremistu, jehož Klaus hájil,  je podle prezidenta  „nejlepší ministr školství“.

Takové názory, jakož i názory na snahy o údajně nesprávné přerozdělování bohatství země nátlakovými skupinami, které prezident nabídnul v novoročním projevu, bohužel nasvědčují tomu, že Václav Klaus bude reprezentovat  i ve svém posledním roce v úřadě prezidenta mnohem více specifické zájmy určitých skupin a  konkrétních oblíbenců, než zájmy všeho lidu, který by měl jako hlava reprezentovat především.

ČRo 6, 4.1.2012