Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Veřejná volba prezidenta lepší než tajná?

Veřejná volba prezidenta lepší než tajná?

Předseda sociální demokracie Jiří Paroubkek prohlásil, že on sám je spíše pro veřejnou volbu prezidenta. Bylo by to prý průzračné, čisté a „mohlo by to věcem prospět."  Dodal, že by tak zmizely „zákulisní informace o tom, že tady běhají jacísi pánové s igelitovými taškami napěchovanými penězi."

Jisté je, že veřejná volba prezidenta, při níž musí  každý poslanec a senátor říct, jak hlasuje, by přinejmenším mohla ušetřit nějaké peníze těm, kteří se podle Paroubkových zákulisních informací snaží zřejmě uplatit poslance a senátory, aby hlasovali pro Václava Klause. (Paroubek sice neřekl ve prospěch koho tajemní pánové s igelitkami pracují, ale  na Jana Švejnara, kandidáta ČSSD, svou poznámkou jistě nemířil). Zejména ti volitelé ze stran jiných než ODS, kteří nejsou dlouhodobě známi svou přízní Klausovi, by si totiž rozmýšleli, zda se mají svou veřejnou podporou pro Klause vydat všanc intenzivnímu zájmu médií i svých stranických kolegů, co za tím stojí.

 

Veřejná volba by také byla možná dobrá pro vnitřní disciplínu v ČSSD, a tím i pro Paroubkův obraz silného vůdce, protože v tajné volbě hrozí, že někteří prezidentští volitelé z řad ČSSD Švejnara nepodpoří.

 

Švejnarovy šance na zvolení by ale veřejná volba spíš snížila. Jistě by například neodradila několik lidovců, v čele s Miroslavem Kalouskem, kteří jsou rozhodnuti podpořit Klause a veřejně to deklarují. U disciplinovaných komunistů by v takovém případě záleželo na rozhodnutí vedení strany, jenže je otázkou, zda by veřejná volba komunisty nakonec spíše netlačila k podpoře Václava Klause. Kdyby KSČM nechtěla riskovat, že bude v příštím období otevřeně spojována s Klausem či Švejnarem, mohli by se komunisté zdržet hlasování, což by spíše zvýšilo šance Klause. Popřípadě by se tak zablokovalo zvolení kohokoliv v první prezidentské volbě.

 

Vrátíme-li se k prezidentské volbě v roce 2003, je nepravděpodobné, že Václav Klaus by v ní tehdy uspěl, kdyby to byla volba veřejná. Byl zvolen až ve třetím kole třetí prezidentské volby rozdílem jednoho hlasu. Potřebnou většinu nakonec získal zásluhou několika hlasů od lidovců, komunistů a zřejmě i několika zemanovců v ČSSD.  Je otázkou, zda by například poslankyně za KSČM Zuzka Bebarová-Rujbrová, která nyní veřejně přiznává, že Klause volila, dala svůj hlas Klausovi i ve veřejné volbě. To samé platí i o zemanovcích v ČSSD. Tak zjevné porušení stranické disciplíny by se jim vymstilo dokonce i v časech slabého stranického lídra Vladimíra Špidly.

 

Pokud někdo doufá v překvapení při nadcházející prezidentské volbě, pak by i pro Švejnara byla nepochybně lepší tajná volba. Šanci na zvolení totiž má zejména v případě, že se „utrhne“ potřebné množství volitelů z řad ODS, protože stoprocentní podpora od lidovců a komunistů je, jak už bylo řečeno, nereálná. Kdyby byla volba veřejná, má Klaus jisté všechny hlasy ODS--tedy 122 hlasů z řad poslanců a senátorů strany.

 

Je ovšem možné, že Paroubek je pro veřejnou volbu nikoliv proto, že si nezbytně myslí, že by v ní měl kandidát ČSSD větší šance, ale proto, že by byla lepší politickou kulturu země. V takovém případě by měl nepochybně pravdu.

 

Když se totiž volí hlava státu, která reprezentuje všechny občany, a samotní občané přitom prezidenta přímo volit nemohou, bylo by slušné, aby každý zvolený zástupce lidu v parlamentu deklaroval, jak volí. V případě volitelů, od kterých se hlas pro toho či onoho kandidáta neočekával, by pak bylo zcela logické, aby občanům i své straně vysvětlili, co je k takové volbě vedlo, popřípadě proč nesouhlasí s oficiálním kandidátem své strany.

 

Toho se ovšem téměř zcela jistě nedočkáme. Prezidentská volba zůstane tím, čím je: podivným zákulisním divadlem. A stejně jako po minulé prezidentské volbě se bude roky spekulovat, kdo zvolenému prezidentovi k většině vlastně dopomohl.