You are here: Home Members redaktor's Home Visegrádská spolupráce může být v ohrožení

Visegrádská spolupráce může být v ohrožení

Prezident Miloš Zeman vyjádřil obavu, že zvolení Zuzany Čaputové slovenskou prezidentkou může ohrozit spolupráci České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska v rámci visegrádského uskupení. Slovenský prezident Andrej Kiska se v nedávném televizním rozhovoru pro Českou televizi snažil tyto Zemanovy obavy rozptýlit, ale počínal si opatrně.

Prohlásil, že prezidenti zemí Visegrádu mají na různé věci různé názory, ale navzájem spolu vycházejí, navíc společné postoje V4 formulují nikoliv oni, ale premiéři. Moderátor se ho bohužel nezeptal, jak by tedy postupoval on, pokud by ses stal slovenským premiérem. Kiska totiž zakládá na Slovensku novou politickou stranu, která má naději stát se silným politickým hráčem. Můžeme si tedy jen domýšlet, jak by si Kiska v takovém případě počínal.

Jisté je, že pokud by na Slovensku vedle liberální prezidentky stál v čele vlády liberální Kiska, z nichž ani jeden nemá sympatie pro nacionalisticko-konzervativní vlády v Maďarsku a Polsku, a proto ani zřejmě neodsuzuje pokusy Evropské komise obě země za jejich chování penalizovat,  Slovensko by jen těžko mohlo pokračovat v politice, kterou praktikovalo spolu s Českem dosud—tedy že visegrádskou solidaritu není radno navzdory porušování pravidel liberální demokracie a útoků na právní stát v Polsku a Maďarsku ohrožovat kritikou současné politické praxe v obou zemích.

Zemanovy instinkty mohou být tedy v tomto směru správné. Otázkou ovšem je, zda je správná jeho podpora pro obě země, halená do prohlášení, že mají právo na svojí politiku a že má pro nás spojenectví s nimi strategický význam. Stále více totiž slyšíme jak od expertů, tak od některých politiků v České republice a na Slovensku, že pokračující těsná spolupráce s Polskem a Maďarskem táhne oba následnické státy bývalého Československa mimo hlavní proud evropské integrace.

Zeman nebo i premiér Andrej Babiš chtějí nepochybně udržet těsné vztahy s Maďarskem a  Polskem i proto, že Visegrád v současné podobě, na níž má velký vliv zejména maďarský premiér Viktor  Orbán, legitimizuje jejich vlastní odmítavé postoje k migraci a k pokusům velkých zemí, jako je Francie, pokročit dále v evropské integraci. Jenže visegrádské uskupení má na  západě EU stále horší jméno, protože je vnímáno jako nesolidární se zbytkem EU, a v podobě polské a maďarské politiky i jako ohrožující liberální demokracii.

Slovensko, které  mezi zeměmi Visegrádu je jako jediné členem eurozóny, bude mít v případě vítězství liberální politiky i  na vládní úrovni dost důvodů řešit, zda se od visegrádské spolupráce nedistancovat. Visegrád ale může být v ohrožení dokonce i v Polsku, kde se budou konat parlamentní volby, v nichž může vyhrát koalice stran vymezujících se proti současné vládě. A kde současný proevropský prezident EU Donald Tusk není bez šancí na vítězství v příštím prezidentském klání. Pokud by liberálové zvítězili i tam, nepochybně by to vedlo k ochlazení vztahů s Maďarskem.

Česká republika by měla vývoj v Polsku a na Slovensku bedlivě sledovat. Babiš tvrdí, že jeho hnutí je liberální uskupení (je ostatně i členem frakce liberálních stran v Evropském parlamentu). Jeho koaliční partner, sociální demokracie, může jen těžko dlouhodobě zavírat oči nad tím, co se děje v Maďarsku i v  současném Polsku. Pokračovat ve visegrádské spolupráci v její současné podobě tak pro Českou republiku bude—zejména při případném vítězství liberálních sil na Slovensku a  v Polsku—stále obtížnější a kontraproduktivnější.


ČRo Plus, 10.4.2019