Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Vítězové a poražení voleb

Vítězové a poražení voleb

Právě proběhlé volby do místních a městských zastupitelstev i jedné třetiny Senátu nemají jasné poražené a vítěze v řadách vládní koalice. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka má pravdu, když upozorňuje, že tyto volby vládní strany spíše stmelí, protože žádná z nich dramaticky nezvítězila na úkor těch druhých.

Krach pravice pokračuje

Pokud bychom mluvili o poražených, jsou jimi opoziční občanští demokraté a TOP 09. Tyto strany se evidentně ještě nedokázaly vzpamatovat z krachu české pravice po pádu vlády Petra Nečase. Zejména TOP 09 dopadla hůře, než očekávala.

Může si za to tak trochu sama, protože její kampaň před volbami byla jaksi mimochodná, pokud jde o smysl voleb. Nastolovala témata, která by za jistých okolností mohla zafungovat na celostátní úrovni, ale na té místní příliš nezabírají. Ukazuje se navíc, že i několik let po svém vzniku zůstává TOP 09 spíše volební stranou--sázející na charismatického, ale politicky uvadajícího lídra. Není široce rozprostřenou stranou, která by měla vybudovanou solidní organizační strukturu na místní úrovni.

Hnutí ANO zcela zjevně sbírá spíše hlasy dřívějších voličů ODS a částečně i TOP 09 než sociální demokracie. Prezentuje se jako umírněná populistická pravice, přičemž, jak se ukazuje, mnoha pravicovým voličům vůbec nevadí, že v jeho čele stojí bývalý komunista, podezřelý se spolupráce s StB.

ANO jako velkoměstský fenomén

Hnutí ANO sice vyhrálo volby v procentech (i když nijak oslnivě), ale v podstatě bodovalo převážně jen ve větších městech. Právě tam, zdá se, se nachází největší rezervoár zklamaných voličů tradičních pravicových stran.

Na místní úrovni ANO zatím příliš nefunguje, o čemž svědčí skutečnost, že v počtu mandátů skončilo až na osmém místě.

Jinými slovy, ANO uspělo zejména tam, kde voliči hlasovali pro nějaký politický subjekt, spíše než pro konkrétní lidi. Na vesnicích a  malých městech se za kouzlo Babišovy osobnosti evidentně nelze schovat tak snadno, jako to zatím jde na celostátní úrovni a ve větších městech.

To samé platí o senátních volbách. Leckdo možná předpokládal, že vysoké preference ANO před volbami se promítnou do velkého úspěchu jeho kandidátů v senátních volbách. Jenže nakonec postupuje do druhého kola jen 9 babišovců. Je tomu tak zejména proto, že v senátních volbách se za Babiše nelze tak úplně schovat. Kandidát musí osvědčit nějaké vlastní kvality.

ČSSD má problém ve městech

ČSSD celkově sice skončila až za ANO, ale její ztráta nebyla nijak dramatická. Více dramaticky se jevila její ztráta při pohledu na vyhrané mandáty, kde ve srovnání s minulými komunálními volbami ztratila v zastupitelstvech více než tisíc mandátů. Podíváme-li se ale na enormní ztráty ODS, pak ztráty ČSSD nevypadají úplně hrozivě.

Více hrozivá je skutečnost, že ČSSD nedokázala vyhrát v žádném městě nad 100 tisíc obyvatel, a v kategorii měst od 50 tisíc do sta tisíc obyvatel vyhrála jen v havířských městech Karviné a Havířově.

Zdá se, že strana ztrácí postupně podporu velkoměstského obyvatelstva, což by její veden mělo kriticky reflektovat.

ČSSD se jeví jako málo přitažlivá zejména  pro mladé a vzdělanější lidi, kteří začínají—i kvůli měnící se ekonomické struktuře země—převládat ve velkých městech. Může samozřejmě hrát ještě dlouho důležitou roli, i kdyby spoléhala jen na „postkomunistický“ levicový elektorát v menších městech a na vesnicích.

Pokud ale bude chtít vyhrávat volby, bude se muset zaměřit přesně na ten segment voličstva, který evidentně nedokázala ve větších městech oslovit. Tedy voliče mladší, vzdělanější, kosmopolitnější.

Úspěšní lidovci

Lidová strana je možná největším vítězem komunálních a senátních voleb.  Její výsledky v komunálních i senátních volbách ukazují, že se KDU-ČSL plně zotavila z problémů, které stály v roce 2010 za jejím vypadnutím z Poslanecké sněmovny.

Úspěch lidovců také částečně popírá teorie, podle kterých se Českem žene vlna antipolitiky. Lidovci jsou tradiční strana, která se opírá o srozumitelné hodnoty a rozvinutou organizační strukturu.  Byli by nepochybně ještě úspěšnější, kdyby nebyli sekulární částí společnosti vnímáni jako strana, která je občas až příliš blízko zájmům katolické církve. Ostatní strany by se možná měly lidovci inspirovat ve svých snahách nějak si poradit s fenoménem Babiš. 

Jaký je koaliční potenciál ANO

Ačkoliv ANO opticky volby vyhrálo, ukáže se možná v příštích dnech a týdnech, že jeho vymezování se vůči tradičním stranám může být problém při tvoření koalic na radnicích a magistrátech.

Jinými slovy: proč by se měly tradiční strany hrnout do koalic s hnutím, které tradičním stranictvím otevřeně pohrdá a útočí na ně? Na centrální úrovni  Sobotka nakonec koalici bez Babiše nemohl dát dohromady, a ani Babiš neměl jinou možnost než ve světle volebních výsledků převzít spoluodpovědnost za vládnutí.

Na místní a městské úrovni ale většinou existuje často až hned několik způsobů, jak vítězné ANO obejít. Stranám nestojí  v cestě klasické ideologické spory, protože na místní a městské úrovni ideologické spory ustupují do pozadí ve prospěch pragmatické politiky.

ANO si ostatně vyzkouší, jaký má potenciál oslovit voliče jiných subjektů, už v druhém kole senátních voleb. Už nyní existují náznaky, že se ostatní strany budou proti ANO vymezovat. Viz. kupříkladu výzva lídrů pravicových stran, aby jejich voliči v druhém kole raději volili čitelnou ČSSD než ANO.

 Může se tak nakonec ukázat, že ANO nakonec doplatí na své brojení proti politice, protože lídři ostatních stran budou právě tento jeho rys považovat za natolik nebezpečný, že jejich ideologické rozbroje půjdou stranou.